Vlak (1964)

Války a politické převraty jsou obdobím, kdy majetek měnívá své majitele. Nacisté měli loupení kulturních statků dobře zorganizované napříč celou Evropou. Přehledně o tom viz zde:     https://de.wikipedia.org/wiki/Einsatzstab_Reichsleiter_Rosenberg#Literatur     V tomto kontextu se krádež „dekadentních“ obrazů z pařížského muzea moderního umění jeví jako sólová akce jednoho nacistického nadšence. Ke konci války už ta organizace začínala Němcům trochu skřípat. Film je dobrý, ale kdyby byl o půl hodiny kratší, prospělo by mu to.

Perfektný film!!! A nie, rozhodne to nehovorím len tak do vetra. Úžasný a skvelý zážitok. Burt Lancaster nikde inde nepodal tak sugestívny výkon ako tu a Jeanne Moreau je (aj keď vo vedľajšej úlohe) precízna a neskutočne sympatická. Paul Scofield perfektne zahral "šialeného" nacistického plukovníka, ktorý kvôli svojmu prospechu (obrazy významných umelcov - poklad Francúzska) neváha ísť až na tú najkrajnešiu hranu, aká je len v podobných príbehoch možná. John Frankenheimer tu odviedol remeselnú prácu režiséra, ktorý si zaslúži miesto v pamäti kinematografie. Hudba je štýlová, nie je akoby nasilu (čo je v podobných vojnových akčňákoch bežné) a korešponduje s celkovým vyznením snímku. Hovorím síce, že tento kúsok je vojnový akčňák, no skôr by sa hodilo prirovnanie "vojnová dráma s westernovou tématikou" (vlak, ako symbol nádeje aj beznádeje, héroický humanizmus hlavného hrdinu a motív záchrany niečoho, čo je cenné tak veľmi, že to stojí aj za stratu vlastného života - to je vyslovene westernový námet, a nech mi nikto netvrdí, že nie). Škoda, že skôr takéto námety filmov nie sú v súčasnosti predmetom možných remakov - ale nie, tvorcovia radšej siahnu na plytké rozprávky pre deti, ktoré aj tak sprznia tak, že ľudia znenávidia aj originál (všetci vieme, na aký filmový korporát narážam - v logu má zámok...). Tento snímok som si zamiloval hneď po prvých piatich minútach od začiatku, a ani na chvíľu som sa od neho neodtrhol. Milujem ho a budem milovať už navždy. A aj keď je táto recenzia výrazne subjektívna až sebecká, určite mi to ostatní užívatelia odpustia - pretože tento film si chválospevy viac ako zaslúži.

S Johnem Frankenheimerem nemám pohříchu mnoho zkušeností a asi dělám velkou chybu. Vlak je vynikající nadčasový akční film s velmi emotivním příběhem, výbornou gradací i závěrem. Po formální stránce a co do výpravy je pak naprosto špičkový a technicky tak strčí do kapsy i moderní blockbustery s olbřími rozpočty a digitálními triky.  Souboj bezskrupulózního nacistického plukovníka Waldheima a tvrdého a chytrého odbojáře Labiche bere dech. Všechno je ale ničím proti finále. Působivý, zdrcující a vlastně i důležitý film, což se k žánrovkám nedá vždycky přilípnout.

Vůně železa a oleje, tváře zbrocené potem. Svaly a písty poháněné vůlí. Vůlí, která velí nezastavovat a přikládat pod kotel, protože teď už přece rozjetý plán zastavit nemůžete. To platí pro oba protichůdné záměry hlavních protihráčů na kolejišti. Realizace plánu sice nepůsobí úplně pravděpodobně, ale film je působivý díky dobrému Lancasterovi, absencí slitování s postavami, a hlavně parádními scénami s parními kolosy, jako je útok spitfiru nebo finální jízda. Výzva pro modeláře libující si v tematických panelech.

Na můj vkus jeVlakscénáristicky poněkud jednoduchý a to jak ve svých tématech, tak i v nějakých dírách a zkratkách ve scénáři, kvůli nimž musí divák rezignovat na logiku. Tvůrci předpokládají, že divák nad tím děním nebude moc přemýšlet (ostatně ve filmu všichni mluví anglicky) a snad jim to i může vyjít díky dobře zvládnuté dramatické stránce. Film dokáže být docela napínavý a řekl bych, že přes své stáří i svou délku utáhne i mladší diváctvo. Člověka ale napadá, jestli by nebylo lepší, kdyby si to francouzi natočili sami a celé to bylo více ukotveno v realitě -však tato událost za druhé světové také odehrála. Rozhodně je to ale dobře natočené a má to řádku velkých akčních scén, v nichž vykolejí lokomotivy anebo se zbombarduje celé nádraží. Vyobrazovaná destrukce prostředí a objektů ovšem převyšuje destrukci lidských těl, protože v té době hollywood ještě odmítal explicitní násilí.