Lidé na kře (1937)

Režijně to není vůbec špatné, s přihlédnutím k dobové produkci bych se dokonce nebál použít slůvko "nadstandardní" (zejména díky sofistikované montáži), ale co z toho, když zbytek je tak děsně "kňučivý" (vinu za to připisuju hlavně autorovi stejnojmenné divadelní předlohy Vilému Wernerovi)? Chápu, že žít v třicátých letech nebylo lehké (tudíž je smutek naprosto adekvátní emocionální reakcí při popisu dobového milieu): vleklá hospodářská krize, v Německu nástup nacismu, nejistá mezinárodní situace a hrozba další velké války, ale k tomu všemu se tenhle film vyjadřuje pohříchu dostireduktivně- respektive vykresluje tyhle složité historické fenoményjenapouzejako důsledek úpadku morálky. Profesor Junek - ztvárněny Františkem Smolíkem - je tak olbřímí parodií na "dědu křičícího na mrak" (populární mem inspirovávány kultovním seriálemSimpsonovi):spoiler!není mu po vůli, že se mladší dcera (Hana Vítová) chce věnovat herectví (po návštěvě nočního, tanečního klubu, kde interpeluje jejího současného přítele, ho dokonce postihne srdeční slabost, když se dozví, že jejich vztah nesměřuje k manželství); u nejmladšího syna (Ladislav Pešek) odsuzuje jeho zálibu v kopané (a své zamítavé stanovisko nepřehodnotí dokonce ani v té chvíli, kdy díky této zálibě získá syn dobře placené místo; tuto situaci si starý otec vyhodnotí tak, že se svět okolo něj zbláznil); starší dcera (Lída Baarová) ho popouzí tím, že zvažuje "sňatek z rozumu" (provdat se za kolegu, s nímž ji pojí spíš přátelství než láska, hlavně proto, aby si finančně polepšila - nikoliv však tím, že se na něm stane finančně závislá, zkrátka kolega měl ten nápad, že své obchodní partnerství - soukromou lékařskou ordinaci - posvětí partnerstvím životním); a konečně jeho nejstarší syn (Ladislav Boháč) ho zlobí tím, že se jako dlouhodobě nezaměstnaný nebrání protekci. Škandál! Oswald Spenglerhadr! 60 %

Dobrá predvojnová filmová dráma zachytávajúca premenu a rozpad hodnôt počas sociálne ťažkého obdobia medzivojnovej hospodárskej krízy v Československu. Gymnaziálny  profesor Václav Junek ako hlava rodiny musí čeliť nie len ekonomickým problémom zasahujúcich jeho rodiny ale aj generačnej zmene prístupu jeho potomkov k morálnym hodnotám, v ktorých on vyrastal. Vzťahy bez záväzkov, práca získaná po známosti či sa úspechy v inej činnosti sú mu proti srsti. Obraz ľudí na kryje je tu metaforou nevypočítateľných síl, ktoré zmietajú spoločnosťou a unášajú mládež nevedno kam. Produkcia je poplatná dobe, takže príbeh je priamy s mravokárnym podtónom a atmosféra je dobrá. Sem tam sa v dramatickej nálade objaví humor. Hlavne v scénach, ktorým dominuje Ladislav Pešek a Hana Vítová ako najmladší členovia rodiny, ale aj Zdeňka Baldová ako citlivá matka vie odľahčiť pochmúrnu náladu. Herci stvárňujú svoje postavy presvedčivo, akurát Lída Baarová je tak trochu patetická. 70%

Výborný film z obdobia prvej republiky, ktorý poukazuje na dôsledky hospodárskej krízy „modernej doby“, a to nielen v celej spoločnosti, ale aj v rodine pána Junka, ktorá sa nevyhla vážnym existenčným problémom. Neistotu prítomnosti i budúcnosti si mladí riešia hľadaním vlastnej cesty, snažiac sa prispôsobiť momentálnej situácii. Ale koniec filmu predsa len dvíha varovný prst prostredníctvom vysielaného núdzového signálu SOS.

Lidé na kře jsou dobrým protipólem klasické produkce 30. let. Příběh sleduje osudy členů rodiny starého profesora, jehož čtyři děti se snaží svou vlastní cestou jít kupředu. Nejmladší syn, aktivní  fotbalista toužící po kariéře profesionálního sportovce, získá práci úředníka. Mladší dcera se nechá nachytat na příslib slávy, a když se to nepodaří, nechá se vydržovat starším mužem. Starší syn je dlouhodobě nezaměstnaný a starší dcera sice práci má, ale velmi špatně placenou. Právě pesimismus a prozaické myšlení nejstarší dcery (Lída Baarová) je dokonalým políčkem představě hrdinky, jakou se snažily vykreslit jiné filmy stejné doby. Její volba je ryze praktická, obhajoba trochu moc plamenná, ale naprosto pochopitelná a svou realističností unikátní.

Toto je vcelku ojedinělý film, protože takto hluboce se sociální problematikou mnoho filmů nezabývá. Zde je ukázkově popsáno, jak těžce dopadla hospodářská krize na obyvatele Československa. Nebyla práce, tím pádem ani mnoho peněz a ze začarovaného kruhu nebylo moc cest ven. Film je navíc obohacen o střet staré a nové generace, která nejenže má na vše jiný pohled, což se ostatně nemění napříč staletími nikdy, ale navíc chce žít moderněji a ne v zajetých po léta vedených zvycích. Mezi novoty patří určitě fakt, že si fabrika platí gólmana pro klub, který sponzoruje nebo provozuje. Také jedna z dcer se přiznává, že jí stačí milenec a netouží ani po závazcích. Navíc je tu jasně definován rozdíl milenec - přítel. Rozhodně jde o snímek, který se jasně vymyká z běžné tvorby a je o to cennější, že kvalitně obsazen a ještě lépe zahrán.