Kolotoč (1956)

„Let’s dance with her before she becomes a wife.“U Kolotoče jsem byl velice mile překvapen tím, jak moc se tento film podobá filmům československé nové vlny. Tento však vznikl již v roce 1956! Příběh má naprosto obyčejný. Dvěma mladým lidem z vesnice není přáno v lásce. Depresivní blátivé maďarské roviny, v nichž se příběh odehrává, jakoby uzamyká celé generace lidí v pravidelných rituálech života, z nichž se nedá utéct. Ve filmu tento tíživý stereotyp narušuje jednak pouť, na které je hlavní atrakcí velký řetízkový kolotoč, a pak tancovačka na počest zasnoubení. Při obou příležitostech se lidé dostanou možnost létat, odpoutat se od země a příbuzných a chvíli snít a být skutečně šťastní. Tento velmi jemný prchavý pocit dokáže film přesně sdělit pomocí kamery, kterou také umístily na kolotoč. Výsledné záběry jsou velmi sugestivní, emotivní a euforické. Takto řemeslně nápaditou a kvalitní filmařskou práci dobře doplňují silné herecké výkony jak hlavní romantické dvojice, tak i jejich příbuzných. Také nestandardní zakončení mě potěšilo. Celkově vzato se mi Kolotoč velmi líbil!

Jeden z najznámejších a najviac uznávanejších maďarských filmov vôbec, skutočná klasika so silnými čiernobielymi obrazmi. Inteligentný film, vykresľujúci niekdajší neľahký život nielen na dedine a na poliach, ktorého odkaz je večný a univerzálny. Obrovská dávka silných a ráznych hereckých výkonov (Imres Soós a Béla Barsy sú geniálni) a zo strany Mari Törőcsik jedna z najlepších hereckých debutov vôbec. Silné obrazy režiséra Fábriho a momenty, kde sa napätia dá krájať. Viaceré scény, ako „Kolotoč“ a „Tanec na svadbe“ sú tak ikonické, že ani po toľkých rokoch nič nestratili zo svojich síl. Klasika, ktorá nestarne. P.S.: Nech je Vám zem ľahká, pani (veľká) herečka, Mari Törőcsik.Osobné hodnotenie:93% (*****)

Portrét vzbury dievčaťa voči patriarchálnej autorite a spoločenským konvenciám malej dediny v polovici 20. st. a zároveň zobrazenie prepletených majetkových a citových väzieb tohto prostredia, riadiaceho sa zvrchovaným zákonom „pole sa vydá za pole". Na tretej, rétorickej úrovni sa jedná o obhajobu družstva, ktoré je pre svojich členov výhodnejšie. Po štylistickej stránke oceniteľné zapojenie maďarskej folklórnej hudby a kamery (najmä v davových scénach orientuje diváka a v iných ich rytmizuje a dynamizuje).
Otec vydáva 18-ročnú dcéru za bohatého, no majetníckeho a staršieho nápadníka Sándora. Mari (debut vtedy len 21-ročnej, talentovanej Törõcsik) sa ale páči do nej zamilovaný, mladší a úprimný Máté, patriaci do dedinského družstva. To Marin otec opúšťa (a presvedčí aj iných) a chce od komisie naspäť dobré pole, ktoré orala brigáda pracovitého Mátého, aby spojil majetky so Sándorom. Kolotoč je symbol miesta, na ktorom sa láska Mari a Mátého začína odvíjať a zároveň spaľujúceho tanca na cudzej svadbe, ktorým symbolicky dali všetkým najavo svoju náklonnosť.

Opravdu netuším, proč se mi zkoušející před dvěma lety smál, když jsem film popsala jako "Romea a Julii z kolchozu". Dějová linie tomu odpovídá téměř úplně, je velmi jednoduchá. Ve druhém plánu se pak objevují motivy socialisticko-realistické. Naštěstí se film vyhýbá explicitní propagandě a zaujme rovněž zajímavým stylem, především kamerou a střihem (taneční sekvence je perfektním mixem POV záběrů, velkých detailů a rychlých střihů).

Film se odehrává v poválečném období maďarské kolektivizace, kterou sám hlavní hrdina srdnatě hájí. I přes očividnou agitaci se Fábrimu podařilo natočit alespoň stylisticky unikátní film. Fábri využívá zpomalené záběry, zesilování hudby, utlumování diegetických zvuků, střídá rytmus, používá dramatické nájezdy kamery na detail obličeje a místo obyčejného střihu hojně využívá prolínaček. No a co se týče nejznámější scény z kolotočů…tak ta je opravdu nezapomenutelná. PříběhKolotočeje silný a emotivní, ale jeho ideologický podtext a zbytečně melodramatická hudba mu bohužel podráží nohy.