Třpyt v trávě (1961)

"Isitsoterribletohavethosefeelingsaboutaboy?" "Nonicegirldoes." "Doesn'tshe?"Skvelá psychologická dráma so silne znepokojivým nábojom, zaradená v zozname1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Ide o dôkladný náhľad do toho, ako (ne)funguje spoločnosť (už od základnej úrovne, čiže od rodiny) v americkom malomestskom prostredí v 20. rokoch 20. storočia. To celkové znepokojivé napätie snímky pramení najmä z obmedzujúcich očakávaní zo strany (konzervatívneho) okolia kladených na mladú, nastupujúcu generáciu, ktorá ale má o svojom živote trochu iné predstavy. Ten tlak na mladých ľudí, ktorý ich doslova dusí, je všadeprítomný, prichádza zo všetkých možných strán: prehnane rigorózna náboženská výchova potláčajúca akúkoľvek prirodzenosť, diktát peňazí a hnanie sa za majetkom (ako za nejakým ďalším božstvom), rodičia, ktorí majú úplne jasné predstavy (či skôr zaslepené očakávania) o budúcnosti svojich detí, proste len samé pravidlá a obmedzenia. Niet potom divu, že takýto umelo navodený stav vedie pri konfrontácii s realitou k nejednému nešťastiu, či k životu v pretvárke (ľudia akože žijúci príkladne podľa božieho slova sa bavia iba o peniazoch a šíria zlomyseľné klebety). Stredobodom príbehu je pôvabná Wilma zmietaná rozpormi, v úchvatnom podaní Natalie Wood, mimoriadne presvedčivej v niekoľkých polohách - ako dievčaťa s plameňom v tele a aj ako psychicky narušenej dievčiny. Jej ľúbostný vzťah k najväčšiemu miestnemu frajerovi Budovi (presvedčivý Warren Beatty), ktorého hádam až prehnane uctieva, začne po počiatočnej idyle naberať dosť nepriaznivý vývoj a Wilme sa rúca celý jej svet (mimoriadne pôsobivé scény v triede, vo vani, na bále...). Na snímke vysoko oceňujem dôkladné, realistické vykreslenie postáv i prostredia a tiež to, že sa tvorcovia úspešne vyhýbajú rôznym klišé. No a to, že pre "veľkého" Johna Wayna to bol nechutný film, ma len utvrdzuje v tom, aký je kvalitný (a tiež v tom, ako bol ten človek vo viacerých ohľadoch mimo)."Deanie,didthosedoctorsatthehospitalsayyourmotherhadraisedyouwrongorsomething?Didtheyblameyourfatherandmeinanyway?"

V době svého vzniku silně provokativní drama kritizující pokřivenou morálku americké společnosti, konkrétně v Kansasu před hospodářskou krizí a po ní. Je sice prohibice, ale pije se o sto šest, dospělí si kážou svoje pokrytecké mantry, slušně vychované dětičky víceméně poslouchají a když ne, dopadnou jako Budova až příliš svobodomyslná sestra. Štěstí ale nenachází nikdo z nich. Bud dá na radu svého bohatého otce (mladický přetlak uplatní v náručí „dívky jiného typu“ a odjíždí studovat na Yale, přestože chce pracovat na ranči), zlomí tím srdce naivní Wilmě Dean takovým způsobem, že se až příliš oddaná a přecitlivělá dívka zhroutí a skončí na 2 roky v psychiatrické léčebně. Krach na burze vše dramaticky změní (můžeme to brát jako zajímavou reflexi této události, která v době natáčení měla své pamětníky – svět toho tolik prožil za 30 let a ještě během 60. let prožije a diametrálně se promění, a to nejen kulturně). Snad již vyrovnané Wilmě se po návratu a setkání s ženatým zchudlým Budem otevřou nové možnosti, přestože nostalgická vzpomínka na první lásku jí navždy zůstane v srdci. Film mi dodal nálož exaltovaných (konečně jsem mohla uplatnit v komentářích toto cizí slůvko) emocí a stojí za zhlédnutí minimálně kvůli neskonale půvabné Natalii Wood. Viděno s dabingem (Klára Jerneková, Petr Štěpánek a skvělý Josef Vinklář…).

Pustil jsem si to kvůli nádherné Natalii. Není to tuctový, a právě proto byla víc než půlka dost otravná. Když se zamyslím nad dějem, tak je dost zbytečnej. Pro mě z něj plyne poučení mít svou hlavu a nenechat sebou manipulovat. # příběh *** | hudba *** | humor – | akce – | napětí – | pustil bych si znovu *

Dnes už 60-ročný film a tak treba na neho nahliadať. Iná doba, iné mravy. Ženské sa nerozdávali len tak a často ostávali so zraneným srdcom. Trblietanie v tráve sa vyvíjalo ako výborná dráma no čakal som, že naberie tragické kontúry. Tie však neprišli. Voľba režiséra zaviesť to pomaly do happy endu mi celkom nesadla, hoci jeho pohnútky predstaviť pokoj v duši chápem.

Jeden z pohľadov na 20. roky amerického stredozápadu prerozprávaný cez dvojicu milencov. Nejde o typickú romanťárnu, aj preto v pohode sledovateľný. Celkom fajn vykreslené vzťahy a spory rodičov a ich detí, to čo v živote chcú alebo naopak nechcú dosiahnuť. Mladučký Warren Beauty aký hodnoverný. Chýbali mi tu však silnejšie dramatické prvky a vzhľadom na vyše dvojhodinovú stopáž sa nevyhne nudnejších pasážam.