Místo na výsluní (1951)

(Komentář obsahuje spoilery z knihy i filmu.) Z Dreiserovi tvorby mám nejraději trilogii o Franku Cowperwoodovi, Americká tragédie je o něco slabší, ale také hodně složitou knihou. Natočit jí inspirovaný film musel být velkou výzvou. Navzdory komentářům, které přechvalují brilantní proměnu z hodného na špatného musím silně nesouhlasit. Bez přečtení knižní předlohy není možné pochopit, proč se například zastavit pohledem na rodině šířící víru na ulici a další drobnosti, které vysvětlují, jak se charakter hlavního anti-hrdiny měnil po celou dobu příběhu. Film začíná v relativně pokročilé fází příběhu, pochopitelně je to kvůli jeho délce. Já jsem si film užíval právě proto, že jsem knihu četl, jinak bych mnoho věcí pochopil jinak. Rozdělení na dva dvouhodinové filmy by bylo lepší. Divák zde může vidět, jak se člověk snaží dostat do vyšších kruhů a tím do společensky nejlepší dosažitelné pozice, bohužel zde chybí objasnění, proč by o to vůbec měl toužit. Zatímco v knize jde vliv přehnaně ochranářské, tvrdě náboženské výchovy, ve filmu jde o čistou sobeckost. I když svůj hnusný čin Clyde v obou případech naplánoval podle zpráv, v knize se snažil zajistit, aby nebyla šance na přežití, kdežto ve filmu raději celou scénu oddálili a není z ní natolik cítit špatný úmysl, natož jeho rozpolcenost z celého plánu. Byť se později některé části příběhu snaží v konverzaci dodat, vzhledem k situaci to museli být výrazně upraveno, protože pravda by byla nevhodná. Kdo by rodičům své potenciální nastávající po vraždě řekl, že byl pachatelem vážné dopravní nehody. Celkové emoční vyznění je dost odlišné od původní předlohy a bohužel příliš zjednodušené.

Holllywood už dnes takovéto filmy dělat neumí. Kdybych mohl dát 6 hvězdiček tak dám. Film, který bylo téměř bolestné sledovat. Příběh lásky, kriminálního thrilleru a hluboké morální a chakterové studie v jednom, téměř dokonale zfilmované, natočené podle románu "Americká tragédie"  Theodora Dreisera z roku 1925. Film vypráví příběh George Eastmana, mladíka z chudých poměrů, který je však vzdáleným příbuzným bohatého továrníka Eastamana, který jej pozve k sobě do továrny. Začne pracovat na nízké pozici mezi dělníky, a začne si milostný románek s dělnici Alicí Tripp, která s ním otěhotní. On ji zpočátku taky miluje. Jenže jak začne v továrně díky příbuznosti k továrníkovi šplhat na společenském žebříčku, tak se seznámí s krásnou Angelou Vickers (Elisabeth Taylor), a zamiluje se do ní, a svou původní dívku přestane milovat. A pak začne žívot dvojí život plný lží, kdy své původní dívce nedokáže říct, že se s ní rozejde, a před Angelou vztah s Alicí tají. Alice na něj začne tlačit, chce vše oznámit a přinutit jej aby si ji vzal, a jeho napadne, že by ji mohl vzít na jezero a tam ji utopit. Pod falešným jménem si najme člun, vyjede s ní na jezero, má v úmyslu ji zabít, jenže to nakonec nedokáže udělat. Jenže díky náhodě se člun převrátí a Alice umírá. Zbytek filmu je pak soudní drama, kdy se vedou spory o jeho vinu či nevinu. Film končí tím, že dostane elektrické křeslo. Avšak láska mezi ním Angelou byla skutečná

A Place in the Sunje po filmeThe Misfits(Mustangy)už môj druhý čierno-biely film s Montgomerym Cliftom, ktorý som v priebehu niekoľkých dní videla. Doteraz som oMieste na výslnínikdy nepočula, dozvedela som sa o ňom vďaka ponuke retrospektívnych filmov na Filmovom festivale Mannheim/Heidelberg, takže som sa nechala inšpirovať🙂. Čakala som nejaký klasický romantický film s veľmi peknou filmovou dvojicou, už spomenutý Montgomery Clift a krásna Elizabeth Taylor. Prekvapilo ma, žeA Place in the Sunmá oveľa viac vrstiev. Vôbec to nie je "len" romantický film. Je to film na zamyslenie, ktorý ide do hĺbky. Postavy su veľmi dobre napísané (výborné dialógy) a rozvinuté (George predovšetkým), Montgomery Clift tu hrá oskarovo. POZORSPOILER a veľký!!!Aj divák je nútený zamyslieť sa. Totižto z tej romantickej časti sa postupne stáva thriller. V jednej scénke, kedy sa v hlave nešťastníka Georgia zrodí diabolský plán zbaviť sa tehotnej priateľky, nám to už naznačí dramatická hudba. No a napokon je to čiastočne aj súdna dráma, kde sa vyšetruje vina alebo nevina hlavného hrdinu. Je vinný aj ten, kto mal úmysel zabiť alebo len ten, kto čin spáchal? A mohli by sme sa pýtať ďalej. Nechať neplavca vo vode bez pomoci nie je to isté ako ho rovno utopiť? Aj keby mu tá vražda prešla, dokázal by žiť šťastne a bez výčitiek? Trest na konci je na dnešnú dobu až prehnaný, dnes by možno dostal nejakých tridsať rokov, ktovie. Zvláštné je, že vôbec sa tu nespomína pitva a tehotenstvo obete. AŽ TU SPOILER KONČÍ!!! Veľmi dobrý film, len sa neviem rozhodnúť medzi 4 a 5*.

Spisovateľ Theodore Dreiser napísal v roku 1925 titul "Americká tragédia" (An American Tragedy), ktorý je inšpirovaný skutočnými udalosťami, ktoré sa odohrali v priebehu rokov 1906 až 1908. Začína to ako kariérny sociálny román, potom sa to prehupne do vzťahovej drámy a končí to ako justičný thriller. Napriek tomuto širokému žánrovému rozpätiu to pôsobí celistvo a vďaka skvelým spisovateľským schopnostiam pána Dreisera sa to číta veľmi dobre. V roku 1951 sa tejto literárnej predlohy chopil americký režisér George Stevens. Natočil filmovú adaptáciu, ktorá je inšpirovaná Dreiserovým románom. Mnohé detaily pozmenil, taktiež aj citeľne skreslil charaktery postáv, a dokonca im aj zmenil mená. No i tak je snímok "Miesto na výslní" (A Place in the Sun) veľmi kvalitná romantická, vzťahová, krimi dráma. ****

Je těžké tento film hodnotit, pokud znáte knižní předlohu. Je jasné, že jelikož má Americká tragédie přes 700 stránek, tak filmová adaptace musí být hodně osekaná. Přesto si ale myslím, že si takový příběh zaslouží delší čas na plátně, aby aspoň z části vyjádřil atmosféru, která panuje u Dreisera. Kniha je samozřejmě mnohem lepší, díky postupnému vývinu hlavní postavy a velmi emotivnímu konci. Neznamená to ale, že film kvalitní není. Příběh je sice stručnější, ale funguje to také, za což mohou také Montgomery Clift a Elizabeth Taylor, kteří zvládli zahrát své postavy naprosto přesně tak, jak jsou popsané v knize. Jediný, kdo mu tam moc neseděl, byla Shelley Winters, která působila velmi nepříjemným dojmem a kazila tak podstatu její postavy, a tudíž i příběhu. Ale i přesto jde o silný snímek, který stojí za to vidět.