Hledání Jana Wericha (2011)

Zajímalo by mne, co to vlastně Vít Olmer hledal? Jan Werich to určitě nebyl. Rušivá roztřesená kamera Davida Hahna snímaná z ruky, podivné obrazové experimenty (pseudoumělecké švenky, snímání interview přes větev stromu), k tomu naprostý synkretismus Olmerovy ,,cesty" - meeting extrémní levice, Romové, Paroubek, nezaměstnaní, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, děti v základní škole, Vít Olmer hladící po tváři romskou sociální pracovnici... A nejzajímavější je asi ekonomický koncept - pan režisér si koupil dodávkový Mercedes a nechal ho polepit Werichovými citáty, aby mohl natočit sotva hodinový dokument? Tohle se prostě muselo vyplatit...

Hm, tak od chvíle >sláva nazdar výletů< a všech těch debilních keců štábem kdesi na ulici lovených zoufalců (...pravnučku Hulíkovou na chatě želbohu nevyjímaje, fakt - ovoce od stromu hodně daleko padlo a trošku zahnívá...) kolem to celé šlo do... Třeba do kolen. . . . Fakt ale nechápu, proč tuhle na téměř hodinu (ne)uměle natahovanou formou jalově bezduchou a obsahem manipulátorsky tlachací slátaninu Olmer vůbec vyrobil(?) a proč si pro léčení svých >tenzínapětítlaků< bere do huby Jana Wericha? Leda že zase šlo jen o to producírovat se ještě jednou na chvíli před kamerou a podojit erár - nebo spíš aby pan rejžisejr nechcípl hlady. Werich se ovšem chudák musí v hrobku zase obracet, jak se V.O. umí na jeho účet na svý starý kolena otáčet. Smutné pane Olmer, smutné... Tak ještě že se v té matérii plácá cosi o "duševní pleši", že... Vymáchal bych vám za to s chutí tu vaši vypelichanou palici ve vápnu... °-( . . . Jednu hvězdičku tedy jen za ty historické záběry z posledního rozhovoru s J.W. a jiné archivní výstřižky, zbytek čuročirý hnus a šmíra. - - - - - (Poprvé viděno 15.12.2011 na >ztraceném prostoru< , hodnocení 5., komentář zde jako druhý - 15.12.2011)

Druhá hvězdička za posledních 10 minut původního záznamu z roku 1977 (poslední rozhovor s Janem Werichem, na který jsem se hlavně těšil). Zbytek dokumentu je jinak téměř o ničem. O Janu Werichovi (nebo spíš jeho odkazu) se sice občas mluví, ale dokument se jinak zaměřuje spíš na současnou neuspokojivou politickou a sociální situaci... primitvní rozhovory s nezaměstnanými, romy, dělníky, důchodci, školáky dokumentu také zrovna moc nepřidávají, ba naopak mu spíše škodí. Pohled na starého, téměř hluchého a nemocného Jana Wericha byl pro mě velmi smutný a hodně mě mrzí, že tento velikán nedostal během své kariéry díky tehdejšímu režimu více prostoru. A je věčná škoda, že se nakonec musel vzdát své možná životní role v jedné z prvních Bondovek, která mohla o jeho výjimečnosti dát vědět celému světu.

Nakej Vit Olmer mi drze przni pamatku na Jana Wericha. Jako nevim, co mi o Werichovi reknou romove na uradu prace, dalsi romove v panelaku, anebo mala decka ve skole.. To je snad spatny vtip? Jen ten posledni zaznam Wericha me rozlitostnil... Je to skutecne nespravedlive, jak nase tela chradnou.

Díky za posledních deset minut!