Tankový prapor (1991)

Čím víc starších filmů Víta Olmera vidím, jen si potvrzuji, jak to byl do jisté doby hodně pozoruhodný režisér. Jen si ho musím dávkovat opatrněji, aneb včera jsem si pustil brzy po soběTu naši písničkou českou IIaTankový prapora byť jsou oba označené jako komedie, na konci dvojprogramu mě ovládla slušná deprese, z jaké jsem se chvíli musel vzpamatovat. Jestli se něco Olmerovi v mnoha filmech (včetně těch obskurnějších) dařilo zachycovat, tak odtisk marasmu vybrané epochy. Jinak úvodní minuty mě svou atmosférou, filmařinou a hudbou Martina Kratochvíla odrovnaly, pár scén včetně choulostivé příhody s četařkou Babinčákovou patří k nezapomenutelným a posledních 15 minut mi Olmer zase vyrazil dech. Nicméně po většinu času se miTankový prapornesledoval úplně snadno: nevýrazná hlavní postava Danyho, neduživě podaná romantika, kontrastně šílené scény vojenské buzerace s nesnesitelně ukřičenými postavami důstojníků, často až primitivní, hulvátský humor... Rafinovaně podvratný koncept filmu oceňuji až po skončení.Tankový praporse snaží diváka bavit sérií hlášek a různých fórků, upoutává výpravnými akčními scénami s tanky (úvodních 17 minut je vážně opulentních) a dalšími atrakcemi, aby zároveň na pozadí všeho uváděl do jedné obrovské temnoty... kdy SPOILERmoment vysněného konce dvou a půl letého pekla povinné vojenské služby znamená odchod do ještě většího pekla uprostřed stalinismu a režimu, který bez ostychu soudil a popravoval lidi i z dnes již neuvěřitelných důvodů.KONEC Bezvýchodiskovost plná špíny skutečné i společenské z toho přetéká... Vyvrcholení včetně střídání opilecké hudební oslavy s vyhroceným koncem milostného vztahu, následováno novým procitáním v trpké realitě se Olmerovi hodně, i atmosféricky povedlo. Nakonec u mě slušné 3*, byť těsně před finále bych si takhle vyšší hodnocení nedokázal představit.Tichou bolest(1990) Martina Hollého si však z tematicky spřízněných filmů cením stále víc.[65%]

"Major Borovička na vás napísal kádrový posudok...hotová poprava". O bolševický prd slabšie ako jeho väčší bratČerní baroni. Dokonale satiricky vystihnutá dvojročná vojenská služba pohľadom obyčajných vojakov a ich lampasákov z tankového útvaru Kobylec. Z filmu si zapamätáte Vaculíka ako vojína Smiřického, ale hlavne Romana Skamene ako cholerického Majora Borovičku. Neskôr bol o tanku T 34 nakrútený aj tento slávny film -Legenda jménem T-34. Ale to je úplne iný príbeh.

Na ukážku zhovadilosti armády dobré, pripájam sa k názoru, že 3 sú málo, ale 4 asi veľa. Práve som si to po rokoch pozrel a už kedysi som to považoval za slabšie než Černí baroni, ale teraz mi to pripadalo akosi ešte slabšie. Bluesový podmaz k atmosfére 50. rokov sadol, taký Skamene sa v tej úlohe prťavého diablika našiel. Príbeh vojína, ktorý si konečne zasexuje na konci vojny a ktorý v podstate nemyslí na nič iné, by bol sakra nudný, keby nebolo mnohých vtipných vsuviek (kontrola plk. Nikitičenka, nestále razie veliteľa, a pod.). Minutáž ušla, ale keby som sa mal na tokanie vojína Dannyho Smiřického pozerať ešte o 10 minút dlhšie, bolo by to už fakt útrpné.

Vidieť jazdiť tanky je tak zvláštne krásne. Obrovské viac ako 50 tonové hovado, ktoré je v podstate idúca smrť. Neviem či je niečo smutnejšie v tomto smere. V bojových scénach (myslím samozrejme vojenské cvičenia) je použitá absolútne otrasná hudba. Tú mohol navrhnúť a v podstate aj zložiť iba hluchý debil. TP nedosahuje úroveň následných Černých baronov ani omylom. Asi jediné čo stojí za zmienku je znázornenie rokov 50’. Má to slušné kostýmy (rozumejte dobové uniformy) a minulo sa asi kvantum nafty na bojové scény na tankodróme. Joj a samozrejme Luky Vaculík je desný sympoš. Každopádne tri hviezdy sú až moc. Zbytočnosť.

7/10. Komedie s prvky erotiky na téma povinné vojenské služby, byrokracie a absurdit, které museli vojáci prožívat. Film mě bavil, a dokonce jsem si ho užil – jeho krátká stopáž rychle uteče a přiblíží neznalému divákovi, jako jsem já, absurdity spojené s vojenskou službou. Film však stojí pouze na humoru a nejde v žádných tématech do hloubky. Ve filmu se objevuje mnoho dramatických a tvrdých momentů, jako jsou nesvoboda, bezmoc, šikana, ale všem vojákům je to jedno a nikoho to nijak zvlášť neštve. Pokud už někoho ano, je to rychle utlumené humorem. Z tohoto důvodu film postrádá větší dopad, napětí a možnost fandit některým postavám, včetně hlavního hrdiny. Během filmu se objevují také monology hlavního hrdiny, které vykreslují jeho pocity k určitým událostem. Bohužel se z nich dozvíme jen to, že je nadmíru nadržený a trpí hypersexualitou – až tak, že by údajně "ojel i strom". Když se to zmíní jednou, dá se to pochopit, ale opakování v každém monologu mi už začalo lézt na nervy.