Bony a klid (1987)

K samotnému filmu mi je ťažko sa vyjadriť. V rokoch jeho uvedenia pôsobil veľmi osviežujúco, neskôr to dosť vypáchlo  (vyčpělo). Bavilo ma pozerať pražskú scénu, lebo v Bratislave bola situácia trocha iná (blízkosť Viedne, ľudí z krajín bývalej Juhoslávie, atď...). Vcelku za 3 hviezdy. Na osvieženie (keďže som tú dobu žil) niekoľko spomienok na moje výmeny KČS  (pre mladých korún československých) za valuty, možno porovnať s filmom: 
Kurzy z roku 1988 – Bratislava – vedel som už v tej dobe školskú nemčinu a školskú angličtinu (nebolo celkom bežné), tak som zháňal valuty pre kamarátov, ktorí boli horolezci a chystali sa do Álp (neuveriteľne dostali možnosť vycestovať, hoci mali ešte pred absolventskou-vysokoškolskou vojnou)
1 DM (nemecká marka) = 20 KČS
1 ATS (rakúsky šiling) = 3 KČS
1 USD (dolár americký) = 50 KČS
Tieto kurzy (najmä dolár bol vysoko) mi občerstvilo a potvrdilo aj vysielanie Slovenskej televízie o retro záležitostiach-úryvky z programu Maják. Zháňal som to pre kamarátov najmä v Starom meste, na veľtrhu Incheba a v hoteli Devín. Hotel Kyjev bol vyhradený pre veslovanie  Romales, tam som sa nechcel motať a padnúť im do rany. My sme obedovali na Študentskom domove (koleji) Nešporova ul. (teraz Svoradov), tam chodili na obedy Juhoslovania, ktorí stavali vtedy hotel Fórum (teraz Crown Plaza). Oni mali vždy valuty, ich kurzy však neviem, lebo s nimi sa kamaráti – horolezci dohovorili priamo slovensky (tzv. slovanské esperanto), tak si to vybavovali sami. Mimochodom, nerád to hovorím, ale dvoch z tej trojice som našiel v Cibulkových zoznamoch (agent, držiteľ konšpiračného bytu). Takže taká bola doba.

Atraktivní pohled na konec 80. let v Československu a prostředí veksláků. Bony, Tuzex nebo samotný vekslák už dávno patří minulosti, přesto není vůbec špatné se ponořit právě do tohoto období a připomenout si třeba lidi, kteří si díky nelegální činnosti mohli žít na vysoké noze. Není těžké se naladit na mladého Jana Potměšila v roli Martina, jenž se zaplete s jednou veksláckou skupinou, která ho přímo pohltí. Nejen díky vyspělému výkonu Potměšila, ale také dalším jeho hereckým kolegům. Roman Skamene, Josef Nedorost nebo Tomáš Hanák dávají snímku potřebný říz. Co však filmu ještě více pomáhá k osobité atmosféře je rozhodně hudba od anglické kapely Frankie Goes To Hollywood a zejména její hity Relax a Power of Love. Ze začátku mi píseň Relax přišla naprosto dokonale zvolená, její neustálé opakování však způsobilo, že byla postupně čím dál otravnější. A ani samotné useknuté přechody z písní k dialogům, tomu vůbec nepomohly. Na druhou stranu velmi vyčnívá také kamera Oty Kopřivy, která vytváří obraz nevšední společnosti. A všemu tomu dává korunu režijní dohled Víta Olmera, čímž tento specifický svět skvěle ožívá.

Je to vlastně docela dobrá a svižná kriminálka, kterou tahá syrová kamera a atmoška Prahy konce osmdesátých let. Na druhou stranu je to lehce schématické a dost tomu nohy podráží mechanická a dost necitlivá práce se soundtrackem (především uši kroutící nadužívaní Relax)... Pod čáru bych lowkey poznamenal, že Josef Nedorost je tady na tu dobu solidně vysekanej.

Po pravdě já netuším, kolikrát jsem tento snímek viděla, pamatuji si, že ve své době to byl celkem slušný hukot.. Vít Olmer naplno a zcela otevřeně vyobrazil svět veksláků, korupce a propojení šmeliny celým spektrem společnosti, čímž způsobil obrovský rozruch.. Jan Potměšil s Veronikou Jeníkovou + Roman Skamene na sněhu + pánové Nedorost a Hanák jsou pro mě v tomto filmu nezapomenutelní..

Včera zemřel Jan Potměšil. Tento kultovní film se skvělou písničkou Relax od FGTH, která se tam neustále opakuje a udržuje paradoxně diváka v neustálem napětí, ač se jmenuje "Relax", je skvělým mementem té doby. Tj. komunistické Československo, kterému na konci osmdesátek dochází dech a systém se pomalu i za přispění veksláků rozvrací zevnitř. Úpadek je vidět všude. Oprýskané fasády v Praze, represívní ale vlastně bezmocní policajti a šmelináři s bony. Vždy se na film rád podívám a nově si vzpomenu i na pana Potměšila. Příběh je vypointovaný tak akorát - vše je uvěřitelné (a dobře zahrané). Povedený kus❗️👍