Strašidlo cantervillské (1989)

Předesílám, že se mi Wildovo Strašidlo Cantervillské vždycky líbilo. S tímto postojem jsem následně přistupoval ke všem filmovým zpracováním, která jsem viděl. Na Olmerově pojetí mi poněkud vadila paní Eleanore, která mi tam připadala poněkud navíc. Dalo to sice šanci na řadu více či méně podařených replik, ale ... prostě tam byla navíc. Paní Bohdalová se téhle nevděčné role staré jedovaté a zapšklé báby zhostila perfektně, ale byla tam (alespoň z mého pohledu) navíc. Bartoškův sir Simon je kouzelný, ale vůbec se nedivím, že se ho Otisovi nebáli. Strach z něj nejde. Washingtona bych zaškrtil či probodl (aby to bylo stylové) od prvního okamžiku. Takhle protivný mi Filip Renč snad v žádné jiné roli nebyl. Manželé Otisovi jsou perfektní - a dost. Nebudu vyjmenovávat celé obsazení. Vcelku je to podařený film, i když se předlohy nedrží úplně přesně. A klasifikace horor je poněkud mimo. Úplně stačilo komedie, protože to komedie je. Jak povedená si už musí divák ohodnotit sám. Za mne 3 a půl hvězdičky (zaokrouhluji nahoru).

Jako jed, je jediný film Víta Olmera, který považuji za nadprůměrný. Nelíbí se mi jeho styl ani témata, která si vybíral; dalo by se říct, že jsem jeho věrný nefanoušek. Takže nebýt atraktivní předlohy Oscara Wilde a vysokého hodnocení na CSFD, tak bych vyignoroval i Strašidlo cantervillské. Jenže se potvrdilo, že Olmer opravdu není moje krevní skupina. Společně s Pelantem se mu podařilo i z takové látky udělatutahanou, průměrnou telekomedii, která se může opřít pouze o verbální humor OW(resp. jeho slušný překlad)a herce, z nichž ale vyčnívá jen J. Bartoška, P. Nárožný a v miniroli F. Renč. Olmerův přínos z pozice režiséra, považuji když ne za škodlivý...poslání Eleanory do prdele, byla jen třešnička na dortu, tak za marginální...ani on nedokázal zatlačit takový námět do podprůměru. Nejspíš je to dost tvrdá recenze, ale věřím, že v rukou jiného režiséra to mohlo být tak hravé, jak autor zamýšlel, případně se nabízelo zadaptovat látku jako rozvernější pohádku.Jakožto komedie a horor je to nefunkční. Hororové pasáže byly směšné a ty komediální, občas jaksi unavené.Na druhou stranu, abych jen nekritizoval...chystám se dát tři hvězdy..., Strašidlo cantervillské si nijak nezadá se zahraniční konkurencíDům veselých duchů. A to je film mnohem výpravnější, hvězdnější a tím pádem mnohonásobně dražší. Navíc v režii o dost šikovnějšího Neila Jordana. To bych považoval z mé strany za kompenzační pochvalu.Pro nenáročného TV diváka té doby, bylo Strašidlo cantervillské víc než OK, pokud ho ale uvidíte poprvé dnes... .

Moc nechápu tak vysoké hodnocení. Mám sice rád podobné “projekty” a hlavně Nárožného, ale tohle mě docela nudilo a ani mi moc nevadilo že jsem nedokoukal. Hlavně ty herecké výkony byly dost slabé a začalo to bohužel už L. Suchařípou, jehož divný styl vyjadřování ani herecký projev vůbec nechápu. Ale pokračovalo to dalšími a dalšími. Snad jen někteří herci jsou v tom opravdu na svém místě a to samozřejmě Bartoška, Bohdalová…

Jeden z mála počinů režiséra Olmera, na který se dalo dívat - možná proto, že úplně nezprznil předlohu. Kromě Bartošky tu herci trochu přehrávají - což se dá odpustit jen Nárožnému, ke kterému to tak nějak patří, ale vzhledem k žánru to není tak do očí bijící, ale i tak si myslím, že se ta adaptace možná spíš hodí do divadla.

Po počátečních rozpacích (mých) jsem si řekla, nic neřeš, nepitvej, nech se bavit.. A ano, zafungovalo to, přijala jsem tenhle TV film tak, jak mi ho tvůrci naservírovali, několikrát se zasmála, párkrát usmála a finále považuji za zdařilé.. S přimhouřením oka dávám čtyři hvězdy, po pravdě tu čtvrtou posílám do hereckého nebe panu Bartoškovi, pobavil mě i dojal a vše bych mu odpustila, míněno ve filmu..