Flora (1989)

Z předešlých komentářů je patrno, že Flora vůbec nebyla pochopena. Šlo tehdy o to, natočit podobenství o žíznící Zemi . Vím to, protože jsem se na natáčení podílela. V podstatě jsem celou tu figuru dávala s mým mužem Bedřichem Glaserem, dohromady a manžel to pak (jako ostatně všechny filmy JŠ od roku 1980, animoval). A co JŠ jí? Jí všechno, ale strašně se v jídle nimrá.

-2*Když už mám Švankmajera mezi mými oblíbenými režiséry, tak se nám blíží revoluční období a jako by mistr nestíhal. Další příkladem stejně jakoZamilované masoje i tatoFlora. Třicet vteřin bez úvodu a bez konce a nakonec i bez nápadu jen koukáme jak se rozkládá zelenina - čistý a samoúčelný art - nebo se mílím?[ PŘÍBĚH: 0 /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 3 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 3 /// STYL: 1 /// CASTING: X (3*MAX) ]

Na Švankmajerovi mě hrozně udivuje (a já to na něm obdivuji), kolik práce, energie a úsilí je schopen obětovat pro něco tak kratičkého (a přesto/proto působivého), jako je třeba právě Flora. Pouhá minuta a evidentně práce jako na kostele. Mě to jako diváka uspokojuje plně, trochu respektu však musím přiznat, že to uspokojuje Švankmajera. Asi nic jiného se k tomu napsat nedá. Žízeň, potažmo nedostatek vody je prostě sviňa.

Jakoby torzo většího celku, nebo taky jediný rozhýbaný a ozvučený obraz či socha; kdyby to ovšem byla socha nebo plátno, sice by se to nehýbalo, ale zas by to nepomíjelo v čase, se všemi výhodami pro uvnímání. Čili po Kyvadlu, jámě a naději další Švankmajerův kousek, který si vyloženě říká o zacyklení a instalaci v nějaké té galerii videoartu.

Tak dívat se na tento film lze různě, ostatně jako na všechny filmy. Buď kouknu a vidím "ejezte zeleninu" nebo "zelenina není vždy čerstvá" nebo bůhví jaký jednoduchý nápis ještě a tím to pro mě hasně, nebo napnu uší a slyším "Život je vězení!", jak to kvílí a křičí a řičí a ryčí z každé vteřiny filmového záznamu o to naléhavěji, že je to beze slov a s houkáním a s celerem (i když nevím, jestli ten tam byl). Nebo tak jsem to aspoň vnímala já.