Laputa: Nebeský zámek (1986)

Laputa: Nebeský zámekmi přišel jako hodně hezký a dobrodružný film, který má krásnou animaci a zajímavý svět. Nejvíc se mi líbila atmosféra, protože celý film působí tak kouzelně a fantasy, a dobře se na to kouká. Je to zábavné a má to i akční momenty, ale zároveň tam jsou i hlubší myšlenky, což mě bavilo. Postavy mi přišly sympatické a dobře se mi sledovaly. Občas mi ale přišlo, že příběh je trochu jednodušší, než jsem čekala, takže to nebylo úplně dokonalé. Celkově je to ale moc povedený animovaný film, který má svoje kouzlo a dokáže zaujmout jak děti, tak i starší diváky. Dávám tomu4z5hvězd.

Pro mě naprostá srdcovka a to z mnoha důvodů: film má sympatické postavy, hlubší myšlenky a hlavně představuje úžasnou ukázku Miyazakiho fantazie. Navíc se řadí minimálně do mých 3 nejoblíbenějších Ghibliovek, co se týče soundtracku (a vlastně i celkově). Viděla jsem to mnohokrát a pořád mě Laputa baví.8.3/10

Krásný, dojemný, výtvarně úžasný (obzvlášť sci-fi prvky). Přesto mě to nedostalo tak, jako ostatní Mijazakiho kusy. Čím dál víc mi hloubí do srdce díru Totoro, asi potřebuju trochu jednodušší příběhovou linku. Jako poslední bod, kterej ilustruje můj primitivismus a smysl už jenom pro trapnej simple humor bylo, že pokaždý, když zaznělo jméno hlavní hrdinky, tak mi v hlavě zaznělo doplnění "madre". No nic, neni nad to se zasmát.

Laputa: Nebeský zámekje jedním z těch vzácných děl, u kterých si přejete, aby byl zážitek a pocity z něj přenositelné - aby je mohl cítit i někdo jiný tak hluboce jako vy.Miyazakizde vytvořil nádherný, živý svět, ve kterém se prolíná dobrodružství s tichou symbolikou lidské pýchy, zosobněné v levitujícím zámku Laputy. Ačkoliv je film protkán jemnou melancholií, nechybí v něm ani odlehčené momenty, například ve scénách z pirátské kuchyně, kde začne Sheeta vařit a celá posádka jí najednou ochotně pomáhá. Právě piráti se postupně stávají nečekaně sympatickými postavami, které si nelze nezamilovat. A když film končí, je těžké se s nimi, i s celým tím kouzelným světem, skutečně rozloučit. Když k tomu všemu přidáme ještě úchvatný soundtrack, který film doprovází a zvláště závěrečnou skladbuCarrying You, dostaví se hluboké dojetí, které diváka silně zasáhne. Překvapivě i akční scény ve filmu skvěle zapadají do celkového konceptu a nenarušují jeho půvabnost. Naopak, umocňují to napětí mezi lidskou destruktivní silou a krásou světa, který chce Sheeta s Pazem zachránit.

Do MIjazakiho proplouvám až v pokročilém věku, jelikož mě animáci zas až tak nikdy nepřitahovaly, ale tady nevěřícně kroutím hlavou. ROk 1986?? Cože? Na tu dobu neskutečně pokročilá animace, výprava, výtvarné zpracování obecně. Když si vzpomenu na jaký pohádky jsem se díval jako dítě, je mi skoro smutno, že jsem byl o něco okraden. Dále, ta neskutečně citlivá atmosféra, některé scény jsou tak křehké, že to už více není možné. Jen potichu koukáte abyste to nepatřičným zvukem celé nerozbili. Intimní nastavení mezi hlavními postavami, a neskutečné finále v oblacích. Pro mě asi film roku. Roku 2024