Chodec (1973)

Pamatuji si, jak mě kdysi při prvním setkání s "Chodcem" Schell, pro mě tehdy nic víc než fešák z hollywoodských filmů, nadchnul citlivým a inteligentním podáním otázky viny a trestu. Jak se na věc dívám dnes, po letech dalších filmů a dalších recenzí, z nichž některé tomuhle snímku nemohou přijít na chuť? Nadšení trvá.Newtovi17trochu závidím jeho "jistotu" a překvapuje mě, že žádný z mých předchůdců nezmínil to, co se mi na filmu zdá ještě zajímavější než otázka viny a potrestání titulní osoby, totiž spleť vin a dilemat osob kolem.

Lidé, kteří se zařadili do normální mírumilovné společnosti poté, co z nich fašistický režim udělal zrůdy. Toto téma přestane být aktuální asi až za třicet let, kdy už budeme mít jistotu, že i poslední takoví lidé už nejsou mezi námi. Zpracování tohoto filmu je už dnes ovšem poněkud vyčpělé.

Velmi zajímavý film s posmutnělou atmosférou a vyrovnáváním se s minulostí. Přestože divák postupně zjistí, čím hlavní hrdina byl a co způsobil, stále s ním tak nějak sympatizuje a víceméně si přeje, aby ho ta Řekyně nepoznala a novináři nechali být. Vždyť už těch radostí v životě moc nemá, že…Líbily se mi flashbacky z minulosti, a i když jich bylo požehnaně, nijak zvlášť mě nerušily. Fajn byla také zvláštní scéna se starými dámami, která kromě humoru přinesla i zajímavé ohlédnutí se za německými dějinami. Vrcholem byla televizní beseda s výsostně morálním zamyšlením. Avšak přece jenom, úplně spokojený nejsem; necítím se sice být sadistou, ale přece jenom moje očekávání, že bude hlavní postava ještě ve větším srabu, a to mě donutí s ní naprosto soucítit, tak úplně naplněno nebylo, proto nakonec „pouze“ 4*.(04.04.2013)

Tak nevím, jestli mám dát dvě hvězdičky nebo čtyři...

Kdysi bojoval ve druhé světové a nechal vyvraždit jednu řeckou vesnici. Plnil jen rozkazy? Kdo ví, ale jeho svědomí se stále ozývá. Teď je dědečkem, vede továrnu na stroje a je politicky činný. A začnou se v tom hrabat novináři. Jeho syn zemřel v autě, které on sám řídil. Roztáčí se klasický kolotoč podaný neklasickým způsobem, kdy si Řekyně není jistá, jestli to byl on, nebo nebyl, a jeho matka pořádá čajový dýchánek se svými francouzsky a anglicky hovořícími přítelkyněmi...

Tenhle film je velice zajímavý, zajímavé je ale i to, že bych to do něj během sledování vůbec neřekl.(03.04.2007)

Docela uvěřitelný pohled na člověka, který se nakrátko ocitl někde mimo svůj běžný život a udělal strašné věci, zapomněl na ně a zase žil normálně. Ale teď se vrátily, zvenčí i zevnitř.(05.04.2023)