Odpískáno (1996)

Hundrt procent film. Jako odmítač dechovky jsem si užil i hudbu. Ale je v tom velký rozdíl, Já mám ráda hajnýho, nebo v podstatě klasika, kterou hraje The Grimethorpe Colliery Band , čili Grimleyští horníci. Film je inspirován skutečnými událostmi. Já jsem ve své praxi narazil na jakési pokračování po uzavírce dolů ve střední Anglii. Některé horníky se podařilo rekvalifikovat na "operátory šití". V mém případě to byla fabrika na šití autopotahů v Mansfieldu. Pohříchu i ta byla počátkem nového milenia zavřená a výroby vyfičela na východ. V tomhle skvělém filmu jsou zajímaví dva herci. Jednak nenápadný kapelníkPete Postlethwaite, který hraje v řadě výborných britských filmů například Je třeba zabít Bona , což je poslední věc, kterou natočil (zemřel v roce 2011 ve věku 65 let). A pak je tuTara Fitzgerald, v roli Glorie. Tu známe z českého leteckého filmu Tmavomodrý svět Jana Svěráka.

Mno ako spomina genetique ja som ako laik -nedouk nejak silu tohoto filmu neobjavil, hoci viem, ze tu hral isty Ewan McGregor /Trainspotting/, dalej Pete PostlethWaite /Alien 3, akysi Jursky Park/. Mark herman ako reziser mi teda neprijde nijak extra talentovany, su tu dve pamataniahodne scenky, zvysok je ale ovatovany. Film, ktory ide na rovnakjej vlne ako Billy Elliott s Dzejmi Zvoncekom : 55 %

"Brassed off", neboli "Odtroubeno žesti", nebo má někdo lepší nápad na překlad?, je filmem, na který jsem se asi nejvíce připravoval: 1. Syna mám v Ostravě, i když ne zrovna u OKD. 2. Seznámil jsem se s příběhem, který se mi zamlouval. 3. Přečetl jsem si (a to rozhodlo především) komentář Slavoje Žižka: "Brassed off se zaměřuje na vztah mezi ‚skutečným‘ politickým bojem horníků proti hrozícímu uzavření šachty a ‚idealizovaným‘ symbolickým výrazem pospolitosti horníků, jejich žesťovou kapelou. Na první pohled se zdá, že jsou oba uvedené aspekty v rozporu, horníkům, kteří jsou zapojeni do boje za ekonomické přežití, se jeví vyjádřený slovy jejich starého kapelníka: „Záleží jen na hudbě!“, jako zbytečné fetišizované lpění na prázdné symbolické formě zbavené své společenské substance. Jakmile však horníci svůj politický boj prohrají, jeví se tento postoj, jejich hraní a účast v soutěži, jako skutečný čin, který potvrzuje věrnost jejich politickému zápasu… a stává se znamením věrnosti obsahu (boje proti uzavření šachty, za další pokračování způsobu jejich života). Pospolitost horníků náleží k tradici, která je odsouzena k zániku – přesto je to právě zde, kde bychom se měli vyhnout pasti, že horníky obviníme z toho, že trvají na starém, zpátečnickém, mužsko-šovinistickém dělnickém způsobu života. Princip pospolitosti, který se zde objevuje, je hoden toho, abychom za něj bojovali, a rozhodně bychom neměli připustit, aby zůstal nepříteli na pospas… Oba činy z filmů Brassed Off a The Full Monty jsou počiny zatracenců – dva způsoby, jak se vypořádat s katastrofickou ztrátou, tj. trvat na prázdné formě jako na věrnosti ztracenému obsahu („Není-li žádná naděje, jsou tu alespoň principy.".... A výsledek? Vše se potvrdilo, navíc mi u anglické dechovky ukápla i nějaká slza (jinak nepláču, při hudbě se ale často zajíkám).... Pozn: Je jedno, zda jde o Darkov, Grimley nebo Duquesne, nebo tisíce dolů, které byly zavřeny krátce či dlouho předtím. Jde o to, jak se s tím kdo vyrovná. Však i Bob Dylan zpíva: "Can't you hear that Duquesne whistle blowing? / Blowing through another no good town /The lights on my native land are glowing /I wonder if they'll know me next time 'round'."

Už keď na začiatku kapela spustila tú "Oranžádu", tak som bola namäkko. Počas celého filmu si pripadáte ako súčasť toho ich baníckeho a hudobného sveta. Tie hlavné problémy sa tam síce nevyriešia, ale aj tak vám z toho ostatného zostane dobrý pocit. A záverečný Dannyho prejav, to bola výborná bodka za týmto nenápadným filmom.

Sorry, ale odborářské agitace do Albert Hall nepatří. Na to tu máme třeba Hyde park. Mark Herman mi určitě rád vysvětlí, jak si Británie vystačí zcela bez uhlí, když zavřeli všechny perspektivní doly, a jak jsou schopní mít tisíce míst pro imigranty, ale neuživí propuštěné horníky. Nicméně podobné sociální písničky jsou slyšet všude na světě a svět se přesto točí dál. Nebudeme se přece věšet, když nám pěkně hraje dechovka. Nebudeme kazit hodnocení filmu jenom proto, že pan Herman potřeboval lidem sdělit svůj jednostranný pohled na důlní byznys. Zápletka se povedla a ač dechovku nesnáším, ráda jsem si poslechla, co taková žesťová hudební skupina dovede.