Bylo to v máji (1950)

Já jsem se u tohoto filmu velmi bavil. Líbilo se mi, že tam nebyla jen fabrika, ale i běžné rodinné starosti. Námluvy, vztahy v rodině, chuť syna pomocí mamince. Marvan jako vždy excelentní, tomu tyhle role prostě seděly. Překvapil Vavruška jako úderník Brejcha a jeho slovní přestřelky s Marvanem mě hodně bavily. Za mě skvělá komedie a že tam byla agitace, taková byla prostě doba.

V dobých tuhého stalinismu (gottwaldismu) muselo být pro prvorepublikové herce, kteří komunismus nežrali, hotovým peklem. Tenhle film je toho zářným příkladem. Ukazuje dravost a správné názory údernické mládeže a neefektivitu a zpátečnictví předkomunistických dinosaurů, prezentovaných zde Marvanem (který nakonec prozřel - jak jinak). Splněno na 138%.

A hned na začátku nás vítá ukázkový pentagram. Prvomájový průvod – to je tempo jak při chodeckých závodech. Vidíme usměvavé Staliny, Gottwaldy i lehce podmračeného Zápotockého. „Boty zničený.“ „No asi jsi pochodoval moc rázně!“ „Hlásili v rádiu, že úderníci šli v průvodu zvlášť.“ Úderník Brejcha jede na třech frézách najednou a ještě k tomu na 376 %. No to musí být kvalita. Nollová má v 65 osmiletou dceru. Dobře hláškuje Marvanův kolega - děda. Obuvník musel do komunálu a mladý úderník to blouznivě komentuje: „Zapojit se do družstva je docela správná věc!" „No kor když je to povinný, co?“ Zednářská znamení: Marvan ukazuje 666.

Bylo to v májije údernickou veselohrou. Martin Frič vybudoval sice svou "novou lidovou" zábavu na shodných principech svých dřívějších satirizujících a karikujících děl, přesto ta "ideologická satira", s nutnou funkcí údernické osvěty, nedokáže plnit bez svobodné vůle své prvořadé poslání. Socialistická vlast si žádala budovatelskou uvědomělost a jednotu myšlení celého kolektivu. Humor často ztrácí lehkost upřímného přístupu, osvědčený typ vznětlivého vzteklouna v čase radikálního přelomu společenského uspořádání, kdy nové a neznámé povýšeně a s neodbytnou pohrůžkou zpátečnictví nahrazuje to starší a zavedené, na všechno sám nestačí. Rakousko je tu nahrazeno buržoazním přežitkem a kapitalistická demokracie ustoupila pokrokovému lidovému zřízení, principy má Frič stejné, výsledek ale odlišný. Třeba by to chtělo lepší organizaci práce! Hlavním komikem "údernické zábavy" filmu je Jan Šebesta (velmi příjemný Jaroslav Marvan), dělník Technotopu a vznětlivý otec tří nevděčných potomků, pro něž jsou společenské změny důležitější, než ctění vlastního otce. Zastaralý typ člověka, vždyť zde hrozí zpátečnictví, je připoután na pranýř a na milost je propuštěn až tehdy, kdy se jeho pracovní výkon (doporučuje se přes tři sta procent) dostane na stejnou úroveň s myšlením zbytku továrního kolektivu. Aneb jak může přijít ke štěstí socialisticky uvědomělý člověk, stačí maličkost a stane se na chviličku oslavovaným zlepšovatelem a úderníkem. Hlavní ženskou postavou je Růžena (příjemná Ella Nollová), starostlivá Šebestova manželka a matka tří dítek. Jejím cílem je tupení ostří generačních neshod rodiny. Důležitou postavou filmu je Josef Brejcha (sympatický Miloš Vavruška), mladý a sebevědomý úderník ze Spojených strojíren, budoucí Šebestův zeť a vzorný příklad progresívního lidového člověka v té jeho nové, lidové éře. Každá doba a nálada si žádá své typy hrdinů a budování bylo ještě na počátku. Výraznou postavou je tu Lída (uvědomělá Jana Dítětová), prodavačka Jednoty a nejstarší dcera Šebestů. Lidově demokratické zřízení státu a feminismus tak slaví své drobné, ale cenné vítězství. K výraznějším postavám patří Jirka (Milan Balašov), Šebestův syn a učeň Elektry se společensky obdivovaným hmatem řezání skla. Inu, hřejivá naděje pro zářnou budoucnost socialistického společenství! Z dalších rolí: nejmladší potomek Šebestů a do piána zamilovaná malá holčička Věrka (Milada Kemlinková), Šebestův kamarád a bývalý švec, převádějící raději zavčasu živnost pod družstevní správu, Václav Hrabě (Ota Motyčka), jasný vzor a s vylepšením osobně pomáhající inženýr Technotopu Votruba (Bohuš Hradil), k řezání skla mladým Šebestou zvědavý mistr z Elektry Burger (Theodor Pištěk), velmi strmě pracovní produkci zvyšující frézař Technotopu Štorkán (Karel Houska), Brejchův kamarád a dělník Koula ze Spojených strojíren (Eman Fiala), starý, s osudem smířený Lídin nadřízený a vedoucí prodejny Jednoty Válek (Ladislav Kulhánek), či muži - zpátečníci a prodavači v Jednotě Jindřich Baďura (Fanda Mrázek) a Gustav Režný (Jaroslav Heyduk). FilmBylo to v májije vhodnou zábavou ideologického uvědomování si té síly soudržného kolektivu. Agitka má problémy s bezprostředností, a přestože Frič využívá stejné a osvědčené postupy, není údernická veselohra fričovsky příjemným pobavením, nebo dokonce osvěžením.

Další z hezkých vzpomínek na dětství, kdy se u televizoru chechtala celá rodina průpovídkám pan Marvana. Pravda, některé věci jsem tehdy nechápal, (to s tím železem) a nepobral jsem je ani teď. Za to popichování starého Šebesty je jednoznačně čtyřicítka, nese se to hezky celým filmem, tak proč ne. I když je snímek agitka, to se musí nechat, a to agitka toho nejtvrdšího kalibru, bavil jsem se. Ale co, poctivá práce ještě nikoho nezabila a dávám celkem 70 %. Výborný scénář, dobří herci zaručují kvalitní zábavu pro celou rodinu