Bůh masakru (2011)

Skvěle napsaná konverzační komedie, která z obyčejného setkání dvou manželských párů dokáže vytěžit maximum. Z nenápadné snahy o slušné vyřešení dětského konfliktu se postupně stává přehlídka pokrytectví, ega a potlačovaných emocí. Film stojí především na výborných dialozích a hereckých výkonech, které udržují tempo od začátku až do konce. Opravdu jsem se bavil a sledovat, jak se zdánlivě kultivovaná debata pomalu mění v naprostý chaos, byla radost.

Samozřejmě výborné, hlavně díky hereckému obsazení. Každopádně o ničem (můžu napsat "o hovně" ?) + k tomu jeden pořádnej blijanec. ALE (!!), úplný závěr filmu je pravda sama. Krásně okázalý účinek alkoholu na ženy vs muže a to, jak "nám je to vlastně všechno u prdele" a "ony jsou prostě hrozný hysterky"... :-) Krásná konverzační komedie.../70%/

Polanski zobral jednu scénu a natiahol ju na celý film. A prekvapivo ma to bavilo viac ako som čakal. Mnohokrát som sa nasmial no taktiež som často pozeral po tom set dizajne bytu, ktorý mi prišiel slabý. Všade sa svieti, random obrazy ulíc na stenách a kto si nechá toľko knižiek na stole v obývačke keď má aj decko a aspoň jedna kniha z nich má väčšiu hodnotu. Hlavne že tam majú najmenej 3 poličky knižiek. Možno to je len spôsob akým sa žije v New Yorku alebo len odflaknutý set dizajn. Ale inak charaktery a to ako sa im menili pohľady a názory ma bavilo a udržiavalo moju pozornosť. Škoda len že to nemá poradný záver. Čakal som že sa otcovia pobijú alebo že prídu synovia ako najlepší kamaráti. Hento nebol poriadny koniec.

Vtipná konverzačka, která ale nakonec není až tak vyhrocená, alespoň ne víc než běžná hádka mezi sousedy. Zvlášť, když pokrytecké předstírání slušnosti a kultivovanosti rozhlodá alkohol a lidi začnou být upřímní a sví. Víc komedie než drama, salvy smíchu to sice nevyvolá, ale především díky Waltzovi je to zábavné a uteče to.

Rodiče řeší, kterak jejich dítě napadlo druhé dítě. Z nevinného obviňování se nakonec vyklube absurdní konfrontace všemožných názorů.Bůh masakru je adaptací divadelní hry a je vskutku výborný. Celý film, tak jak původní drama, které se adaptovalo, logicky stojí na dialogu, který baví, a hlavně na skvělé čtveřici, kterou byla radost sledovat. Dobře byla zvolena délka. Film není ani zbytečně dlouhý a ani zbytečně krátký. Je dlouhý tak akorát, aby si udržel vaši pozornost. Další z dobrých kousků Romana Polanského! Doporučuji!