Bledé světlo bolesti (1980)

Film mapující život malé rumunské dědiny v letech před a během první světové války.Vyprávění není provázáno nějakou páteřní dějovou linií s ústředním hrdinou, tím je naopak celá vesnice a film je tak slepen spíše z jednotlivých epizod, které její různí obyvatelé v daném období prožívají. Důležitým okamžikem filmu je odchod mužů do války, kdy ve vesnici zůstávají téměř výhradně jenom ženy, děti a starci. Významným momentem je pak také příchod německého vojáka, který mírumilovné vesničany sobecky vykořisťuje a krátí jejich skromné zásoby. Když mají ale vesničani možnost se ho násilně zbavit, jejich dobrá povaha jim to nedovolí. Poté, co válka skončí, už vesnice není stejná. I když se muži vracejí domů, jak na nich, tak na jejich ženách, zanechala válka příliš výrazný dopad. I ve vesnici ovšem existují mladí, na kterých se válečné hrůzy podepdaly jen minimálně a kteří nesou koloběh života zase dál.(02.01.2008)

Tento film má celkem složitý děj s více rovinami, ta hlavní základní jsou dějiny jedné chudé vesnice v období kolem první světové války. Ale v této vesnici se odehrává více příběhů více rodin,jednotlivých lmužů, žen a dětí, jež jsou propleteny do sebe. Jen málo západních filmů kombinuje situace lidské tragédie s odlehčenými, vtipnými momenty a pokud, tak tam kde by se západoevropské či americké kinematografie snažily dostat z diváka moře slz laciným sentimentem, tam nastupuje odlišná psychologie Rumunů, která nedovolí prostoupit děj sentimentalitou. Okupace vesnice jedním německým vojákem, kterému se přesila vesničanů nebrání a ani nijak neodporují jeho přehnaným požadavkům na stravu, je podle mě jedním z nejvtipnějších momentů filmu, jež ostře kontrastuje s hladověním rodiny učitele, který odešel na frontu. Celý film působí spíše jako dobová záznam z místní kroniky, díky své komplexnosti a popisování osudů většího množství postav. Ale vícero postav brání se dostat trochu do hloubky, tak mi bohužel přišel tento film jdoucí příliš po povrchu lidí a nepříliš se zabývající psychikou samotných postav.(11.11.2007)

Bledé světlo bolesti, jak zní český distribuční název, popisuje historii jedné rumunské vesnice před a během první světové války. Německá okupace se datuje k počátku války, život vesničanů nabírá jiných otáček. Jejich chudoba a obtížná obživa se tak ještě více prohlubuje, úsměvné momenty se prolínají s těmi velmi smutnými, pokaždé ale bez špetky sentimentu. K nejsilnějším momentům řadím ten, kdy na smrt nemocná matka říká svému synovi větu, která se mi zaryla do paměti:"Nos mi květiny i potom."(03.11.2007)

ocenenia :MFF Moskva 1981 -Špeciálna cena poroty(13.01.2012)