Bílá spona (1960)

Sice bylo jasné od začátku kdo má v krádeži i vraždě prsty, přesto jsem to celé zkouknul se zájmem. Atmosféru to má slušnou, ale asi dobou natočení jsou ovlivněné postavy Jandy a Horáka. U Horáka navíc obsazením pana Nového je jasně dáno kdo je v komunistickém filmu přítel a kdo nežádoucí. Potěšili mě Čestmír Řanda jako rozumný detektiv a Jarmila Smejkalová jako svůdná panička.

Zamotaná detektivka, která skončí docela akční scénou. Chvilku nevíte jestli se pilo v Adrii nebo kradlo v Astře nebo naopak. Po mapě vládne tajemná kulhající osoba v plášti a vyšetřování nejvíc pomůže bába, která v noci čumí z vokna. Bez tří lahví vína si tam nikdo nejde ani lehnout a Pohan hraje takového suchopárného netykavku. Hezká role pana Řandy.

Hned od zacatku napinava detektivka, kdy pred srankama prejede kolede sanitka, ktera de nam pak objevuje bejem celeho pripadu. Prepadli Adrii nebo Astru!? Pilo se vino - teda tri lahvea kafe joo v Adrii, nebo v Astre? Zajimave obsazeni i vedlejsich roli treba domovnice nebo bytne, ktera ma doma patery klice.

Začátek sliboval víc, než jsme nakonec dostali. Celý příběh je podivně nekonzistentní. Na začátku tu máme dva různé typy zločinů, využití sanitky k útěku, stopy vedoucí do rodiny jednoho z vyšetřovatelů. Slušný začátek. Pak se to celé ale nějak pokazí. Postavy jsou nezajímavé, vražda se stane vlastně tak mimochodem a závěr je úplný opak kulervoucí pointy. Přes dvě * nepůjdu.

Bílá spona je pro běžného diváka nejzajímavější asi tím, že se v ní pohybuje řada ještě mladých herců, které pak vidíme v mnoha pozdějších komediích starší. Mezi hlavními mám samozřejmě na mysli Čestmíra Řandu st. Jinak jde o běžnou kriminálku, která se navíc jakoby natáčela ještě v prvorepublikovém duchu, práce Martina Friče je tu prostě vidět. Film zkrátka nenadchne, ani neurazí. Naopak představí nejnovější výdobytek socialismu - obchodní domy. Jinak filmu ale chybí napětí a dramatičtější závěr.