Baxter (1973)

Krásny smutný príbeh o krehkosti detskej duše a hľadaní spriaznenej.„I am Roger Baxter.“To meno je pomsta pre niekoho, kto ráčkuje. Deti vedia byť k sebe kruté a aj takáto drobná rečová vada môže byť dôvodom pre pocit zlyhania a neúspechu. Rogerova matka si môže gratulovať – syna zanedbáva, ignoruje a sebecky si buduje vlastný život. Vo chvíli, keď sa Roger upne na dvojicu Roger Tunnell (Jean-Pierre Cassel) a Chris Bentley (Britt Ekland), zažíva chvíle pochopenia a zábavy, ktoré mu tak chýbali. Bohužiaľ, moment radosti je krátky. Najviac ma zaujala postava doktorky Roberty Clemm (Patricia Neal). V úlohe „výchovnej poradkyne“ a logopedičky, je šarmantná, ale aj oceľovo tvrdá. Veľmi jasne dá najavo Baxterovej mame, čo si o nej myslí.„Nenávidím násilie, pani Baxterová, a zajtra sa za to budem nenávidieť, ale teraz vás varujem, že ak sa len pohnete, roztrhám vás na kúsky.“Neviem, po päťdesiatych rokov, či by v súčasnosti takýto film „prešiel“ – dvanásťročný chlapec túlajúci sa osamote ulicami Londýna?

V pražských kinech se promítal od20.11.1975(Paříž)

Šlo poznat, že zde platí české heslo "Kdo nemá R, ztrácí charakter..." :-)

Vynikající film, který jsem viděla strašně dávno, hrozně bych ho chtěla vidět znovu.....

...film který jsem viděla snad před dvaceti lety a přesto mi z duše nezmizel pocit z něj...hluboce pravdivý příběh o tom co všechno může napáchat necitlivý přístup dospělých...nepochopení nezájem přehnaná péče...zkrátka cokoliv dávkované v nesprávné míře...škoda že se po tomhle filmečku slehla zem!