Děti železnice (1970)

Veľmi mi to pripomína Babičku od Boženy Němcovej. Iná krajina, iná doba a iný dej. Ale charaktery postáv, ich spôsob rozmýšľania a správania sú takmer rovnaké. Život je krásny, ľudia sú dobrí a občasné problémy plynúce z náhodného nedorozumenia sa rýchlo vyriešia a napokon len umocnia ten pocit, že život je krásny, ľudia sú dobrí...

Jednou za čas dostanu chuť na pohodový rodinný film a předvánoční čas k tomu vybízí ještě více. Proto jsem zvolil Děti železnice z VRK, který jsem měl pro podobnou příležitost připravený. Dostal jsem přesně to, co jsem čekal. Pohodový rodinný snímek s příjemným obsazením, který má jednoduchý děj a na vypjaté situace v něm moc divák nenarazí. Odjezd tří dětí s matkou na venkov po zatčení otce, nabízí více dobrodružných a romantických momentů než napětí a dramatu. Děti se pomalu sžívají s novým prostředím, pozorují vlaky, seznamují se s mnohdy rázovitými postavičkami na venkově a především se snaží všem v okolí pomáhat. To se jim víceméně daří a jejich okolí se tak stává lepším místem k životu a lidé jsou šťastnější. Film tak má vlastně krásné a romantické (pro někoho možná až naivní) vyznění. Nenabízí ovšem žádná velká dramata, přesahy ani extra myšlenky. Což ale není výtka, k tomu jsou přeci jiné filmy. Každé ze tří dětí železnice ode mne má jednu krásnou velkou hvězdu a poděkování za hodinu a půl pohody při sledování jejich milého snažení.

Táto rodinná dráma, našťastie nebola až taká dráma. Naopak, našiel sa tu humor, aký môžete vidieť u Jane Austenovej v jej prvých poviedkach. Deti si na vidieku rýchlo zvykli a svoje dni vypĺňali pozorovaním prechádzajúcich vlakov, pripadne sa snažili s väčším, či menším úspechom pomáhať susedom. Práve ten humor v spojení s krásnou prírodou, vlakmi, hudbou a pozitívnou atmosférou ma oslovili.

Velice starobritske, laskave, dojemne a moc krasne, podivejte se sami... Hlavni, tehdy vychazejici,  hvezdou je samozrejme Jenny Agutter (to, ze o rok pozdeji natocila neskutecny bijak Walkabout, je az neuveritlne.) P.S.: Zajimava je ta story s roztomilou Sally Thomsett, ktera hrala ve svych 20 letech jedenactiletou a nesmela pri nataceni kourit, pit alkohol a ridit auta. :)

Toľko milých, láskyplných a oddaných postav som už dlho nevidel v jednom filme a aj keď im tú zostavu trocha narúšajú niektorí protivnejší občania, ale vysoké percento je aj tak na strane solidarity. Ústredne detské postavy sú milé a aj keď sa v ich živote objavila veľká zmena, tak nič nestratili na duchaprítomnosti a milosti a tu v mojom prípade nastáva prvý problém. Detské duše sa vedia rýchlejšie prispôsobiť okolnostiam, ale aj na nich to zanechá nejakú škvrnku a tu nič také nebolo a to sa jednalo hned o tri detské postavy a preto mi to hraničilo už až z naivitou. Je to celé také uhladené, nemá to žiadnu ani len jednu dramatickejšiu alebo aspoň napínavejšiu scénu. Ide svojou stereotypnou linkou a aj keď sa na film celkom dobre pozerá a je ľahko stráviteľný, za tých 109 minút som ani raz nepocítil pôžitok z nejakej, čo by len jednej scény či aspoň nepatrného momentu. Je krásne uhladený a aj optimistický, ale čo nato, že mi ako celok prišiel dosť strojený. A ten suchý Britsky humor tomu tiež nepomáhal, slabé 3*.