Vodní děti (1978)

Polohraný animák som videl tretíkrát a stále mi príde horší a horší. Ani neviem, čo je slabšie, či hraná alebo animovaná časť. Tá hraná môže stavať aspoň na skvelom Masonovi. Tá animovaná sa bohužiaľ musí opierať o nie veľmi podarenú animáciu, príliš infantilný humor a množstvo uspievaných pasáží, ktoré sa opakujú.

První půlhodinu bloudíme starou temnou „dickensovskou“ Anglií z města na zámecký venkov ve společnosti kluka sirotka se lstivým kominíkem a Lionel Jeffries (Děti železnice) se jako režisér opět nezapře svou pohádkově dětskou optikou na často pochmurnější realitu. Jeffries, ač režisérsky zaměřený výhradně na filmy pro děti a mládež, dokázal opět přinést něco nového oproti svým předchozím počinům: Tentokrát zkombinoval hraný film s animovaným a rozehrál s touto dvojí formou přímo pohádku v pohádce, s náhlým procitnutím po (zdánlivě) tragickém zvratu v samostatném pohádkovém světě vodní říše s mořskými zvířecími hrdinami a dobrodružstvím s kouzelně zábavným putováním za vodními dětmi. Až dojemný kontrast s původním světem v rámci úniku před realitou tvoří nádherná hudba, hravé písničky pod vodou a humor klasicky animovaných postaviček. Přestože animace z dnešního pohledu zdaleka nedosahuje vrcholu dokonalosti, k naivně laděnému dětskému příběhu (myšleno ryze v dobrém :)) se tady náramně hodí. Jeffries mě s nečekaným zvratem takhle vrátil do doby dětství, sledování kreslených pohádek a hluboké fantazie a zjistil jsem, že mi bylo ve světě jeho dalšího filmu opět fajn, přestože hřejivý závěr zároveň podprahově připomíná jistou nepřístupnost tétodětskéoptiky vnímání světa ve světě lidí již dospělých... Krásné procitnutí pro ty, co v sobě pořád kousek dětské duše nalézaj'.[85%]

Fajn,fajn,fajn,fajn,fajn bezva príma ,tahleta pisnička mě pronásleduje dodnes .Pokaždé když si vzpomenu na tenhle film .A stejně jako její začátek je i moje hodnocení fajn,bezva príma protože tehle pohádce se snad odpad a podobné male hodnocení ani nemuže dát. Pro mě jsou Vodní děti hlavně nostalgickou záležitostí a i když se nemužou rovnat dnešním pixarovkám pro mě byly jsou a budou pětihvězdičkové .-)

Další nostalgická vzpomínka na dětství. Jako malý jsem tuhle kombinaci hraného a animovaného filmu miloval a stejně jako Honajz přiznávám, že i mně se ta holčička líbila (bylo mi tak 9 nebo 10, nic v tom nehledejte). Kde že tyhle časy a filmy jsou, proč musím dneska u tvorby pro děti fyzicky trpět.

Jako dítě jsem tenhle film zbožňoval. Dnes už moc nechápu proč, ale bude to asi tím věkem. Jinak je to pěkná kombinace animovaného a hraného filmu.