8 1/2 ženy (1999)

Greenaway realizuje svou černohumornou grotesku v rámci estetiky ošklivosti, když nabízí obskurní katalog krajně bizarních ženských typů. Na filmu slavného britského manýristy se negativně podepsala autorova chladná distance, již tentokrát nevyvažuje hudební skladatel Michael Nyman. 60 % (Ci 01/2008, str. 103)

Tak zprvu musím říct, že mi dalo fakt práci tenhle film sehnat. On totiž nikde nebyl ke stažení, jenom jedna verze, co ještě byla rozdělená na CD1 a CD2 a na tu nebyly žádné titulky. Naštěstí se mi pak povedlo sehnat ten film na DVD za 25 korun. Každopádně ale tenhle Greenawayův film se jinak sehnat snad ani nedá. Ale teď už k hodnocení filmu - jestli je to opravdu nejhorší Greenawayův film by se dalo polemizovat. Ono to není filmařsky špatné (ale v rámci Greenawaye mi ty obrazy přišly poněkud odfláknuté), ale strašně to nudí. Příběh to pořádně ani nemělo, je tu nepřeberné množství nezajímavých debat převážně o sexu a občas se tu odkazuje na Felliniho filmy, hlavně na Osm a půl. A pořád se tu žvaní a žvaní a žvaní a ono to ničím zajímavé není a vizuálně to není tak uchvacující, jako jiné Greenawayovy filmy... Myslím, že to tak nějak shrnuje všechno. Abych jenom nekritizoval, občas je tam pár zajímavých úvah (Natáčí přední režiséři své filmy proto, aby uspokojili své sexuální představy? - což btw vysvětluje slávu nějakých režisérů) a pak je tady i pár vtipných scén. Jinak to je ale celé takové nemastné, neslané a nudné. 2*

Rozdiel medzi Felliniho 8 a pol a Geenawayovým 8 a pol ženy je v tom, že Guido bol sympaťák a v jeho panoptiku žien sa ocitli aj ženy ako Claudia Cardinalle, zato dvojica Ementál st. a Ementál ml. a ich ženy žiadne sympatie v divákovi vyvolávať nebudú. Ale keďže sa jedná nesporne o zámer, tak myslím, že režisérovi tento krok vyšiel a zvláštnym spôsobom to funguje. Nič pozitívne sa o mužoch a ženách nedozvedáme a najhoršie z toho vyjdu nakoniec Rakúšania. Film ponúka niekoľko vtipných a svojim spôsobom pravdivých bonmotov, ale samozrejme Greenaway opäť zaujme najmä formou. Každý (druhý) záber je krásne naaranžovaný, snáď len cez tie konvenčné detaily tvárí nespoznávame režisérov rukopis.

Film, který vypadá podstatně lépe, než jakým se nakonec stal. Film, který měl silný potenciál a který mě v první půlce dosti bavil a zajímal. Svou neopakovatelností, nevyzpytatelností a nadsmyslovým rozměrem. Posléze se ale toto vnímání změnilo a film se v mých očích stal plytkým a o ničem, což bylo vnímáno s o to větším zklamáním, že první polovina byla silným příslibem. Z toho víc nestalo se nic, závěr byl nuceným zakončením, které navíc vyznělo totálně banálně. Umělecké obrazy a nadprůměrné herecké výkony se ztrácejí v jakési nanicovatosti, prvoplánovosti či bezduchosti. Možná je to ale film o prázdnotě lidského pachtění, je-li tomu tak, pak bohužel prázdno zůstává omezeno jen na příběh a nepřesahuje filmové hranice.

Zajímavá zrealizovaná myšlenka, zajímavý počin, který se nepovedl. Tak bych to charakterizovala několika slovy. Ale bylo vidět mnoho hezkých barev, tedy kamera obstála. K příběhu, harém nefunguje, protože ženy jsou osobnostmi. Někdy se dostanou do úzkých, ale vorat se s nimi nedá. Je otázka, jestli bylo účelem ukázat, že to nejde. Bylo to dlouhé a byla to nuda. Starej pán měl spoustu řečí, ale kde nic, tu nic. Mladej pán by potřeboval dospět. Byl jako malej kluk, co objevuje, jak vypadá.