F. L. Věk (1970)

Opravdu skvělý seriál.  Pouze nechápu, když je při natáčení spousty poradců, že mohli dopustit naprosto stupidní nesrovnalost a to, že nikomu nepřišlo za nemožné, když při oddavkách nevědí jak mají být postaveni u oltáře ženich a nevěsta !!! V kostele je naprosto ZÁSADNÍ, že ženich je vpravo a nevěstu má po své levé ruce ! Jelikož ON je ten hlavní, který si bere ženu za manželku !! Po obřadu se manželé otočí o 180° a při přijímání gratulací už stojí manželka po mužově pravém boku, protože se stala tou hlavní aktérkou v manželství.

I přes těch zdánlivě dlouhých 13 dílů se bylo stále na co dívat, i když občas to natáhli hudbou, ale i ta k národnímu obrození patřila. Seriál podle románové předlohyAloise Jiráskanám ukázal několik význačných dost často už i zapomenutých postav národního obrození. Vmísil tam i prvky milostného života některých postav. Nechyběly ani humorné momenty, to především v postavěVladimíra Menšíka, ale pomalu i strašidelná scéna které zažil mladý F.L. Věk v klášteře. Dále bych vypíchl touhu českého lidu po korunovaci českého krále a mnoho dalšího. Prostě krásný seriál.

Národní poklady je těžko hodnotit. Dovedu si živě představit nadšení, s jakým lidé v 18.století vítali obrodu všeho českého, stejně tak vnímám lehce protikomunistickou linku spojenou s důrazem na  obnovu vlastní samostatnosti, hrdosti. Na dobový televizní projekt jde o nebývale rozsáhlé dílo, grandiózně smělé v produkci i ději (on taky Jirásek něco váží, že 😊). Bohužel rozvláčnost první poloviny a (pro mě) nešťastné obsazení některých rolí celé té parádě ubírají na kráse. Nic proti Brzhobohatému, ale intelektuála si člověk představí trochu jinak. Kdyby byl Franta povoláním boxer v kulotech, a v empírovém ringu by buchal rakouské soupeře, kteří se vysmívají české státnosti, to by šlo pochopit a uznat jako fair play. Naneštěstí tomu tak není a snahy o vykreslení tohoto zápasníka jako citlivého, bystrého a sečtělého člověka jsou úplně mimo mísu. Peklo se stává absolutním v okamžiku, kdy se po jeho bok připojují Bohdalová a Vosková. Nejzábavnější zůstávají díly v Praze, tedy ty části, kde se vyskytuje spousta jiných zajímavých postav, které dodají alespoň trochu toho hereckého umění. Osobně by mi nevadilo, kdyby se všechno točilo jen kolem rodiny Butteauových, do které by se náhodně vloudil Hněvkovský a spolu by se šli podívat k Duškovům na Mozarta. Vesnický kolorit by pak zajistil (naprosto famózní) konšel Pinkava. Věk by se klidně mohl s Thámem a Lotti bratříčkovat někde mimo záběr. A kdo ví, možná by to i víc prospělo národnímu obrození.

Pro mě bylo národní obrození ve škole (základní i střední) probíráno vždy neuvěřitelně nudně (asi špatní učitelé) a společně s povinnou četbou mě dokázalo od Jiráska spolehlivě odradit. Přitom šlo o zajímavé období našich dějin. Nicméně jsem se k tomu musel dopracovat sám. Jako malý jsem seriál často zahlédl v televizi u našich a u babičky, vůbec jsem jej ale nevnímal. Proto není překvapivé, že jsem se k seriálu F. L. Věk dostal až jako dospělý a tuhle mezeru jsem si doplnil. Stálo to za to. F. L. Věk je kvalitní seriálová tvorba československé televize bez komunistických vlivů, taky jim to soudruzi spočítali a znepříjemnili. Jako dospělý jsem si seriál vychutnal a nechci moc rozebírat jednotlivosti. Velmi dobře fungoval jako celek a to je to hlavní. Možná jen ten zpěv, u jinak skvělého Radoslava Brzobohatého, tahal za uši, mohli najít někoho s podobným hlasem. To je ale jen drobná vada na kráse v jinak krásné atmosféře seriálu. Sám rád dám čtyři hvězdy. Dokážu ovšem pochopit i nižší hodnocení a zejména mladší publikum ze seriálu nadšené být nemusí.

Z dětských let se mi vybavila jen jedna scéna - jak František přinesl Žalmanovi jeho Kralickou bibli. Asi proto, že tím u mě tento seriál v těch telecích letech končil, jakmile vyrostl a děj se z Klementina přenesl do divadla, můj zájem opadl. Vůbec mám problémy se snímky, které se odehrávají v době před vznikem ČSR a jsou z "panské" společnosti. Ale teď, když jsem konečně shlédl tento Filipův seriál celý, napadá mějen jediné přízvisko, kterým bych ho mohl popsat - KRÁSNÝ. Už jen ty titulky, začínající a končící fotografií a pomalu se odvíjející za tklivé hudby a psané nádherným krasopisem. Samozřejmě herecké výkony, pokud bych měl někoho zmínit takJana PivceaGabrielu Vránovou, představitelka Márinky je na můj vkus až moc cudná, ale po tom co si František zkusil od toho komediantskýho babince jsem mu to štěstí strašně moc přál. Dochází zde i k jedné veliké kuriozitě: výborný herecRadoslav Brzobohatý, hrající vlastně neherce Františka, je v ději marně namlouván špatnou herečkou Lotty Butteau, kterou hrála vynikající herečkaJiřina Bohdalová, přičemž se během natáčení spolu sezdali. Inu svět, který se rozprostírá na prknech, je někdy tuze zamotaný. Ale, mám dojem, že režisérkalkulovala proto zakončil dvanáctý díl svatbou a se třináctým počítal jako se zakázaným, jelikož ten je opravduplný burcujících vět, nesmíme zapomínat v jakých letech probíhalo natáčení! Když vše sečtu a podtrhnu, vychází mi z celkového resumé, že jde ojeden z nejlepších seriálů které tu kdy vzniklya shlédnutí naráz v jeden den, jak se to povedlo díky nemoci mě, je vskutku mimořádný zážitek! Jen bych ještě přidal mírně jedovatou vložku - jaký je to rozdíl ve vnímání vlastenectví, pokud jde o člověka vzdělaného a bohabojného, jako v případě Františka, a ve vnímání lidí,kteří se za vlastence považují dnes...