Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládenec (1962)

Člověk žasne, jaké skvělé kusy byla schopna vytvořit televize za svých počátků. Papundeklové a kreslené dekorace za pár šupů, ale ti herci, takoví už se dávno nerodí. A oprášený Tylův text je dodnes aktuální - o svobodě všichni mluví, ale chtěli by ji jen pro sebe. A ta vize - tři sta poslanců se probudí s želízky na rukou ! (dnes by to stačilo méně, jen 200 + 80). A ti židé? Chudý žid Peškovými ústy to vyjádřil, že by to lépe nenapsal G.E.Lessing : podívejte se nejdřív na ty vaše bohatce, na křesťany, co mají daleko ke Kristu a jeho učení.... Dnešní Českou televizi není nutno zachovat - ale ten její archiv zůstat musí!

Jé, to je škoda, že zrovna tohle to dílo nebylo natočeno v exteriérech. Pokud by se povedlo ještě barevně a v Krkonošských lesích, to mohla být úžasná záležitost. Jen připomínám, že v padesátých letech bylo natočeno několik děl barevně. Bohužel interiéry působí trochu divadelně a celé to vypadá jako divadlo. To by nebylo nejhorší. Horší jsou právě triky jako například požár, který vypadá amatérsky. Také herci se pak dívají do kamer, jasně, že záměrně. Hlavně když zpívají. Vnitřek chalupy nebo hospoda třeba nevypadají zle, ale externí pohled na chalupu či les samotný jsou strašné. Další je úmorná stopáž. Je to opravdu dlouhé, ale při pomyšlení, že se jedná o divadelní představení se to dá chápat. Ostatně příběh jede vcelku svižně, ač chvílemi jsou ty rozmluvy docela vleklé. Hlavně ty o svobodě a demokracii, které museli třeba politickým vězňům připadat úsměvné. Trpce úsměvné. Samozřejmě komunistům tyhle díla vyhovovala, protože kritizovali bohaté a panské a oslavovali chudáky, kteří pod bohatými pány trpěli. Můžeme zde ale vidět celu řadu vynikajících herců a hlavně proto je dílo cenné. Také proto, že Tyl prostě psát uměl.

Celý film sehrán a natočen jako divadelní představení. Na první pohled plus pro herce, asi i nutnost soudobé televizní techniky, i když v momentu pokusu doslova explicitního sehrání technicky náročné scény (požár chalupy) to zaskřípe. Nevadí, při mapování historie československé komedie i skrze exkurs do (dochovaných a znovu odvysíláných) počátků televizní tvorby má tenhle kousek zásadní místo. Hlavní hodnota stojí na vynikajících výkonů herců z dob první republiky (Šejbalová, Pešek), poválečních let (Vejražka, Záhorský) i teprve nastupující generace na čele s (už tehdy hodně dobrým) Petrem Haničincem. Své všestranné herecké kvality pak znovu potvrzuje Rudolf Hrušínský, který si zde střihl rozkošného lidového človíčka s neustále opakovanými hláškami o politice. Inu, i Tylovy hry mají svou nadčasovost, jsou-li zpracovány vkusně. Nadprůměrně dlouhá oddechovka pro fajnšmekry(70%)

V dnešní době je těžké až nemožné sledovat nějakou ptákovinu od Tyla a ještě k tomu filmově zpracovanou v roce, kdy jsem se bohužel narodil. Jak se u tohoto mohli moji kulturně vzdělaní rodiče bavit?

Jakejs takejs puvab to ma, ale me to prislo strasne zdlouhavy.