Drahý zesnulý (1964)

Veľmi dobrá trpká komédia najmä o pretvárke, ale aj o pokrivených vzťahoch medzi súrodencami a medzi deťmi a rodičmi, hlavne pokiaľ ide o majetok a dedičstvo. V mnohom tak pripomínaČlovečinu. Prvá polovica je skôr tragickým pohľadom na lakomstvo a snahu utrhnúť si čo najviac. S príchodom rodiny sa tento obraz síce prehlbuje, ale zároveň ponúka aj karikovanú reflexiu, ktorá začína mať komický rozmer. Skutočná zábava však začína až s "zmŕtvychvstaním" dědečka, pretože ten nastaví obom dcéram pravdivé zrkadlo. Produkcia je veľmi dobrá aj bez veľkej dramatizácie. Tú ponúkajú samotní herci. Nie je tu však žiadna snaha o komiku. Tá je tak výsostnou doménou samotného deja.

Je to taková moralitka, která nepřekvapuje svým průběhem ani tím finále. Dnes je hlavně připomínkou skvělého herectví všech zde účinkujících. Pro mě lepší první část, než se objevil Jan Werich. Škoda té závěrečné doslovnosti, ale to bohužel Werich dělal dost často. Nechci mu křivdit, možná by si to sám napsal jinak, ale není to poprvé, co nevěřil tomu, že by smysl "díla" divák pochopil i sám.

Já rozumím, proč má Drahý zesnulý tak vysoké hodnocení. Ale mě podobné hry zkrátka nebaví. Ono totiž dohromady neměli zúčastnění co hrát. Jan Werich se objeví na chvíli a je celkem hned jasné, že příbuzným šlo především o majetek. Ostatní dostanou celou stopáž, ale jejich handrkování též není komické ani tragikomické. Vlastně nejvíc jsem se bavil na začátku při stěhování nábytku. Vlastně podobně jsem to měl s Magnetické vlny léčí nebo Medvěd. Naopak třeba Uspořená libra byla parádní. Jan Werich totiž potřeboval mít parťáka nebo silnou roli, v níž se mohl trochu rozjet, což mu zrovna tento film zrovna nedovoluje.

"Frederik Albert Izák, to zní jako hudební skladatel anebo bruslař."Ako deduško Werich z mŕtvych vstal a so zletnuvšími sa supmi zatočil. Vtipná trištvrtehodinka o chamtivom príbuzenstve, kde hrajú prím dominantné manželky Zázvorková a Gollová, zatiaľ čo ich osedlaní a skrotení choťovia Hrušínský a Kemr poslúchajú na slovo. Príjemne potešila aj detská herečka Franclová, pre ktorú to bolo prekvapivo jediné účinkovanie pred kamerou."Ona se směje jako když se sype koks!"Za štyri nezaplatené poistky.

Herecky skvostně obsazené, ovšem ztvárnění je slabší, je to příliš doslovné a škrobené, je znát, že se jedná o dílo vhodné spíše do divadla. Nemůžu si pomoct, ale ve srovnání s tematicky podobně laděnou protektorátní Tetičkou toto dost pokulhává. Navíc mi byla neskutečně protivná ta přehrávající malá holka.