Zůstane to mezi námi (2004)

Dávam jednu hviezdičku za mladú Jurčovú, na ňu sa dobre pozeralo, a to bol aj jediný klad tohto filmu. Vlastne ešte jeden klad to malo, že som zabil dve hodiny v práci. Tak nejako by sa aj dal definovať celý film: "Taková píčovina na sobotní odpoledne".  Inak vcelku zbytočný film o zbytočných ľuďoch. Ako sa to hovorí? ... Ženská nevie, čo chce a nedá pokoj, pokiaľ to nedostane.

Slovenská kinematografia do veľkej miery holduje témam vzťahových a medziľudských kríz, čo je smer, ktorým sa uberá aj dielo režiséraMira Šindelkuz roku 2004Zostane to medzi nami. A možno by urobilo najlepšie, ak by naozaj "zostalo medzi nimi", pretože v praxi predstavuje veľmi chabý pokus po všetkých stránkach, dominantne potom príbehovo. Vychádzajúc z ľahko čitateľného námetu o nie úplne funkčnom vzťahu a formujúcom sa milostnom trojuholníku, papierovo pôsobí ako kvalitatívny priemer zo slovenských luhov a hájov, respektíve Bratislavy. V skutočnosti ale ponúka nezáživne vyskladaný dej so slabou dramaturgiou, ktorý sa navyše vyznačuje relatívne nejasným autorským smerovaním. Divák má pri sledovaní filmu neraz pocit, akoby Šindelka ani nevedel, akým spôsobom chce snímku poňať. Raz totiž pôsobí ako tradičná vzťahová dráma, inokedy ako romantika, neskôr dokonca ako absurdná komédia. A ono by takéto spojenie aj mohlo fungovať, lenže to by sa ho asi musel chopiť niekto iný. V tomto prípade ale ide iba o obsahovo vyprázdnený počin, neschopný prakticky ničím zaujať. Za minimálne zvláštnu možno označiť aj prácu s hercami. Odhliadnuc od nesympatickej dvojiceMichal DlouhýaTomáš Hanáka sympatickej, ale charakterovo zúfalo zle napísanejDanice Jurčovej, sa vo vedľajších úlohách objavuje hviezdne česko-slovenské obsadenie, ktoré ale z hľadiska významu ich postáv v príbehu z veľkej časti ani nemá zásadnejšie opodstatnenie, viďMarek Vašut,Zdena Studenková,Ľubomír PauloviččiRadoslav Brzobohatý. Vskutku svojské sú aj rolyRadima UzlačiMariána Vargu. Až má divák pocit, že Šindelka nevedel čo s rozpočtom, tak ho "vrazil" do obsadenia, aby ho minul. Na rozdiel od "budgetu" nie je dostatočne využitá bratislavská výprava, ktorá sa výrazne obmedzuje na Aupark či podjazd na Hodžovom námestí, ale málo zachytáva čokoľvek iné. Jednoducho povedané,Zostane to medzi naminie je dobrým filmom, a to najmä preto, že mu chýba zmysluplnejšia koncepcia, potreboval by "učesať" a žánrovo sa nájsť. Ako sme už uviedli, papierovo disponuje minimálne priemerným potenciálom, ale režisér Šindelka s ním v praxi nedokáže adekvátnym spôsobom pracovať.

Zůstane to mezi námi, možná jsem shovívavý ve svém hodnocení. Určitě nikoho nepřekvapí, že Miro Šindelka má chudou filmografii. Má smůlu, ví co říci. Ale neoplývá tvůrčím nadáním a schopností se vyjádřit. Snaží vystihnout a formulovat svůj postoj k problémům současného života. Pokouší se otevřít palčivou otázku o partnerském soužití, o rozporu mezi emočním prožíváním a citově odcizeném životě v pohodlí blahobytu. Ptá se na hodnotu života v dobrodružství a nestálosti změn. Porovnává ho s otupující všedností a pokojně bojácným zařazením do nenápadnosti spořádané společnosti. Dochází k poměrně cenným závěrům. Zádrhelem je Šindelkova neschopnost používat účinným způsobem filmovou řeč. Místo prožitku nabízí hesla, místo názorné pomůcky vedení příběhu rozhazuje slova. Bez nich by byl navždy ztracený. Veřejné odsouzení si Šindelka nezasluhuje, ale díky svému neumětelství nemůže od přezíravé veřejnosti nic jiného očekávat. Hlavní postavou neurovnaného dramatu je rozhlasový D.J. Tomáš H. (Tomáš Hanák). Nabízí vášeň, prožitky, pikantnosti. Odmítá jistoty, stálost a přetvářku. Životem lze projíždět horskou drahou s expresí a uspokojenou touhou. Točí se z ní hlava, dotýká se hvězd, bolí a jede se na plný plyn. Hlavní ženskou postavou je Danica (Danica Jurčová), atraktivní ozdoba každého úspěšného muže. Volí se mezi vůní temperamentu a jistotou blahobytu. Je to jedno z nejzásadnějších dilemat současnosti! Třetím vrcholem je Michal (Michal Dlouhý), úspěšný mladý muž, který nabízí stálou existenční serióznost. K úspěšnému muži patří pouze a jen atraktivní doplňky. Rozum a zajištěná budoucnost jsou nejúčinnější zbraní. Z dalších rolí: soucitná Tomášova bývalá manželka Anna (Anna Šišková), k zoufalému činu nefunkčním partnerstvím dohnaná tlumočnice (Zdena Studenková), Michalovi dobří kamarádi Šimon (Miroslav Noga) a operní pěvec (Michal Gučík), v prázdnotě žijící Maťo (Matej Landl), Šimonova přítelkyně Lea (Szidi Tobias), rodiče Danici v očekávání (Božidara Turzonovová a Jozef Lenci), hrubiánský druh tlumočnice (Ľubomír Paulovič), Tomášova oblíbená společnice (Zuzana Belohorcová), zaskočený oddávající kněz (František Kovár), druhotná oběť autonehody (Radoslav Brzobohatý), či neúnavný prodejce medikamentů na zvýšení potence Radim Uzel. Šindelka si nasral do gatí. Má co říci, ale neumí to. S torzem jsem spokojen částečně, naštěstí je mnoho jiných filmových výtvorů, které na podobné téma dokáží kreativně a podmanivě reagovat.

Další matný pokus o postihnutí dneška...K velké řadě jevů vcelku průkazný, snaživý a alternující časté „tiky“ v mezilidské komunikaci. Takový je nesporně Šindelkův film. Stejně tak nevyzrálý, přehnaně ambiciózní a mísící v jednom autorské vyznání s nejpodbízivější komercí (cool hudba, cool DJ, nervní střih), což si pro fungování žádá velkého realizátora, pokud nemá zůstat v rovině nepochopeného honění ega jakéhosi lokálního artisty. Dle většiny reakcí se přesně to stalo. Částečný úspěch vidím v tom, že film po formální stránce přesně naplňuje aspekty toho, co tak kritizuje. Aktuálně moderní pojetí (leč pevně usazené ve své době, podléhající času o to rychleji) má určitou schopnost přitáhnout mladé publikum, co zná hlavně americké filmy, a současnými tématy/traumaty protkaný děj zase střední generaci. Paradoxně právě děj strašně kazí zbytek. Připomíná mi ostré filozofování ještě mutujícího adolescenta, co káže celému světu o slovech, které mu doposavaď servíroval výhradně Večerníček. Lacinost odnáší všichni tři schopní protagonisté: charismatický Hanák (alias namachrovaný osudový DJ, co „o tom všem tady moc dobře ví“), krásná Jurčová (alias schizofrenní žena dneška, jak z plakátu, nevěrohodná přes slušně vykreslený pragmatismus) a schopný Dlouhý (alias stylizovaný prototyp úspěšného muže, jediný propracován, leč má málo prostoru). Většina scén se pokouší o minimálně dvojí význam, sebedůležitost je postupně celkem otravná a vede k ubití několika perfektních nápadů. Je mi celkem líto odvážných filmů, navrch takových, které mají srovnané v hlavě, co je špatně. Jenže schází rozložení jevů do fungujícího vyprávění a natočení od někoho, kdo nehodlá vystavět za každou cenu pomník originality a pobuřování.

Vůbec ne špatný česko-slovenský film (všechny hlavní role hrají Češi, kromě Danici), ve kterém se postavy jmenují stejně jako jejich herečtí představitelé, svícení je záměrně (aspoň doufám, docela mi to tam sedělo, pokud to nebyl záměr tak jsou autoři idioti) slabé a většina scén tone v pološeru, případně před světlým pozadím defilují stínované postavy, sem tam se objeví nějaké to cameo (Uzel mě rozsekal a Belohorcová svou call girl zahrála tak dobře, že jsem ji vůbec nepoznal). Bratia Slováci se mě teď nejspíš pokusí umlátit, ale tohle je spolu s O dvě slabiky pozadu jeden z nejlepších slovenských filmů za posledních pár let.