Pýcha a předsudek (2005)

Od tohto filmu som určite nečakal takto efektívne obsahovú záležitosť, ktorá si dušu ľahko získa už prostredníctvom svojho nádychu. Samozrejme, nečakať vysokú výpravnú úroveň by bolo, vzhľadom na daný vizuál, asi trochu ignorantské, ale mať zároveň istotu v prípadnej funkčnosti zas blbé. Tá funkčnosť sa však prekvapivo dostavila a dokonca v pomerne dosť silnej rovine. Nielenže snímok pôsobí elegantne, štýlovo a má šmrnc už od podstaty, ale aj oplýva príbehovou účinnosťou, ktorá vie viac než zaujať. AKeiramá silné čaro a pôvab, čím danej postave dáva nezameniteľný charakter.

Moderní, ale stále věrná adaptace klasiky Jane Austenové. Je to vizuálně jemný s hezký film. Keira Knightley, kterou mám moc ráda jako Elizabeth Bennet je svěží, sebevědomá a přirozená – skvěle vystihla postavu, která je inteligentní, ale zároveň emotivní. Pro fanoušky Austenové téměř povinnost, pro ostatní příjemné překvapení.

Stoupnu si v Brně u nádru k myší díře. Okolo mě proudí davy lidí. Do toho měšťáci šacujou totálně zlitýho bezdomáče, kterej si ustlal v místě, kudy za minutu projde 200 chodců. Přímo vedle mě mlátěj tři cigošky nějakýho submisivního cigoše. Během pěti minut odpálkuju tři žebráky, první cenu v podobě kovové dvacky, kterou jsem našmátral v kapse kalhot, ode mě získá až ten čtvrtej- nejšpinavější, nejzarostlejší, nejsmradlavější exot široko daleko. Atmošku dotváří z leva žebravej harmonikář a zprava jednonohej kytarista. Jsem hotovej z neuvěřitelné koncentrace vší téhle opravdové krásy. Cítím, že tohle je ta pravá romantika. Jak se mi po tomhle půvabným panoptiku může líbit něco tak plytkýho, jako je tahle maloměšťácká Pýcha a předsudek?

Když to před 20 lety vyšlo, milovala jsem to. Když jsem si to dnes 1.5.2025 pustila po stotřicáté, milovala sem to navlas stejně. Zároveň jsem si dnes poté rewatchla i Malé ženy, což postavilo oba filmy do perspektivy, z níž PaP vychází jako absolutní vítěz, a to jsem trochu těžce posedlá Chalametem. No nic, zpátky k Pýše. Tady je prostě všechno správně - luxusní casting, kde bych nezměnila ani poslední slepici z Bennetovic dvora (žádná narážka na sestry!), režie, kamera, hudba, ty krásné anglické scenérie, všechno se tu nádherně propojuje. Keira Knightley je úplně dokonalá Jane (jen to její klasické předsunování čelisti je trochu vtipné, ale nějak sem si na to už u ní zvykla...), je tu nádherná (vlastně možná až moc, ne?), výborně hraje a co je nejdůležitější - s Mathew Macfadyenem má neskutečnou chemii. Mathew je kapitola sama o sobě. Colin Firth je výborný, ale co v roli Darcyho předvádí Mathew je...on prostě úplně správně čumí. Jakože vlastně ani nemá moc co hrát, ale ty jeho pohledy bohatě stačí, tam pro mě dlí většina emocí a celá poezie tohoto filmu, on to prostě uhrál čuměním. Stejně jako sedmnáctka jsem se tetelila zarděním i v třicetipěti pokaždé, když svým zlomeným pohledem zíral na objekt své lásky. Jeho kámoš Bingley je tu trochu blbeček, ale mám velkou slabost pro zrzky, takže neměl co zkazit a Rosamund Pike je tu krásná až to bolí. Asi jediný slabý bod castingu byla Bingleyho ségra, která sice byla hot (zrzka!), ale její věčně arogantní výraz hraničil s parodií. Narozdíl od ostatních mi vůbec nevadí, že nedošlo k polibku (btw v americké verzi je), protože to, co se mi (hodně paradoxně, upřímně) na tomhle filmu líbí je, že vlastně jsou si všichni tak pořád divně odcizení, chovají se strojeně a na základě absolutně nonsense konverzací o počasí a vyšívaní, se do sebe zamilují. V reálném životě bych něco takového nechtěla, ale tady mě to neskutečně rajcuje a je to rozdíl právě oproti těm Malým  ženám, které jsou oproti tomuhle už dost emancipované a ochuzené o spoustu emocí a citů vyjádřených jen tím charismatickým čuměním. Závěrem ještě chci zmínit Toma Hollandera, který je tu naprosto boží. Pýcha a předsudek forever. (PS: kniha je more of the same, ale když první vidíte film jako já, už vás asi tolik bavit nebude no)

Predlohu Jane Austinovej nepoznám a hoci ide len o idylickú romantiku niekde na anglickom vidieku bez nejakých dramatických udalostí, musím oceniť atmosféru, kúzelnú kameru i autenticky vyzerajúce zasadenie nižšej šľachty 19. storočia. Fajn je aj občasný vkusný humor, keď sa prostoduchá matka 5 dcér snaží vydať svoje početné potomstvo. Dievčenské potomstvo je veľmi vydajachtivé, takže až toľko práce to nedá. Paradoxne, tej romantiky v čisto romantickom filme až tak veľa nie je, skôr ide o skryté alebo neopätované city, tak typické pre britské prostredie, a tým pádom aj celkom sympatické.