Zítra jdeme do kina (2007)

Výborný a krásný nízkorozpočtový film o trojici absolventů gymnázia. Mladí kluci plní ideálů a hodnot se snaží žít naplno své mládí, avšak nelítostné září 1939 se blíží. Film výborně ukazuje dobovou atmosféru, hodnoty, které mladí lidé tehdy vyznávali a věřili jim. Krom dobové hudby znalci také ocení politické a kulturní narážky z dob Druhé polské republiky. Andrzej, Jurek a Piotrek hledají lásku a už už se jim začíná dařit. Hitler z Německa stále vyhrožuje, ale mladíci si nepřipouštějí, že by mohlo dojít k válce. Když už Němci na Polsko zaútočí, pořád jsou plní ideálů. "Vyřídíme rychle Němce, 6. září mám schůzku, musím být zpátky." Film ukazující radostnou mladou generaci, kterou válka totálně zničila a tím zničila i budoucnost Polska. Film, který postrádá nějaké digitální efekty nebo válečné scény, ale přesto je silný. Zvláště ten závěr.

Scenáristicky nenápaditý a realizačně líbivý film o tématech, která už jsme viděli nejméně stokrát a lepších.

Ne fakt ne. Nejde ani tak o to, že jsem určitě nebyl sám, kdo čekal, že film bude aspoň z půlky, ze čtvrtiny, z desetiny! o tom, co říká ten titulek na konci (jak to s nimi bylo za války). Také samozřejmě mají pravdu všichni, kdo tu píší, že by to chtělo ubrat na délce části "před" a přidat na části "po". Ani tak by to ale moc nepomohlo. Ten film je prostě slabej. Fandím národním kinematografiím, nemají to vedle Halyvůdu lehký. OK. Kluci jsou taky sympa. Ale jinak je to plochý. Kdo má být cílovkou? Rodinný film to není. Pro taťky je to moc sladký, mamkám to zase bude kazit mělkost romantiky. Vrstevníky hošanů to nezaujme scénářem odnikud nikam. Divím se, že to zaujalo vůbec někoho. Nenadchne, neurazí, nemastný neslaný. Někdo by při takovém hodnocení možná dal průměrný počet hvězd, pro mě je to ale nula. Mně jsou takový filmy odporný právě tím, jak si hrají na něco, čím nejsou. To už radši nějaký Babovřesky, který aspoň člověk odhalí hned a neztratí dvě hodiny života.(16.02.2022)

Zavzpomínala jsem ai na mladá léta a první lásky. Ta neznalost války protagonistů na mě silně působila i v náznaku naopak hluboké znalosti jejich rodičů, kteří již jednu válku zažili. Mládí, ideje, první lásky...takový normální život. Pak ten zlom... Dnes mi to obzvláště sedlo. Subjektivně plný počet.(29.10.2021)

To by chtělo opravdu výjimečného režiséra, který dokáže vytvořit osobitou atmosféru, a před kamerou rovněž osobité herce, aby se mi nějakým způsobem přihodilo, že dokážu sympatizovat se třemi mladíky, kteří se jen tak z dlouhé chvíle po maturitě rozhodnou, že se na vysokém mostě svlečou donaha a poté si z něj skočí do řeky... Měl to být silný příběh tří mladíků, do jejichž života během vrcholného dospívání zasáhla válka, jenomže ze 100 minut se zde 80 minut dost průměrným způsobem věnuje jen různým polotrapným puberťáckým zážitkům a tuctovým milostným románkům. Závěrečné vyvrcholení mě sice nakonec patřičně zasáhlo, i přestože mi hlavní hrdinové po většinu času nijak zvlášť k srdci nepřirostli, a poslední mrazivé dvě minuty mě úplně odrovnaly. Ale říkám si, jestli to není v poměru k celkové délce filmu, který mě po většinu času nechal jaksi napůl chladným, přeci jen trochu málo, abych dával vysoké hodnocení, přeci jenom u takového tématu bych si přál být zasažen po mnohem delší čas ze stopáže. Tady se to chtělo na mnohem větší prostoru věnovat osudům oněch mladíků na pozadí už vypuklé války (což se tady naplno děje až posledních 15–20 minut), případně v opačném případě natočit ty jejich zážitky před válkou tak, abyZítra jdeme do kinapo většinu času nepůsobilo dojmem průměrné teen komedie v retro kulisách. Jako televizní film to není špatné, ale zazděný potenciál zamrzí.[60%](06.09.2021)