Zbraně pro Prahu (1974)

"Jestli ještě někdo chcete přes hubu, tak si řekněte!"Ako hrdinní železničiari a iní povstalci vlak zbraňami naložili, vlajkami prizdobili a na pomoc povstanuvšej Prahe vyrazili. Po ceste po sebe s Nemcami strieľajú o dušu, sem-tam zneškodnia nemecký pancierový vlak a na oboch stranách padajú mŕtvi po tuctoch, u nepriateľov samozrejme viac. Propaganda je pochopiteľne prítomná, ale vo vcelku znesiteľnej miere, hlavný hrdina je ako inak komunista Hlušička, ale nezaobíde sa bez pomoci prvorepublikového dôstojníka Kodeta a celkovo sú politické a triedne rozdiely v tejto chvíli aspoň na nejakú dobu potlačené. Inak sa jedná o veľmi dobre natočený akčný vojnový film, dobrodružnou atmosférou pripomínajúci o rok mladšíMys Dobré naděje, kde sa munícia pre zmenu prepravovala po vode namiesto koľají. Oba filmy spája aj solídna hudba Jiřího Šusta, v tomto prípade trochu menej westernová. Mierne chyby veľkoryso prehliadam a udeľujem štyri kvety orgovánu z nekonečnej kytice Hany Čížkovej."Jakto, že se rabujou vagóny?!" "Vagóny rabujou smrkáči, co jste jim dali zbraně!"

Zbraně pro Prahu je bohužel čistě ideologický film, který popisuje totálně naivní představu, že parta železničářů zlikviduje velké počty německé armády. Nejprve se jim sami vzdávají, pak jsou lehce poráženi. Srážky i jednotlivé přestřelky nevypadají zle, ale i z dnešního pohledu minimálně úsměvně. Nehledě na to, že zbraně jsou dodány, protože hlavnímu hrdinovi to řekla strana. Do Karla Hlušičky se zamilovala Hana Čížková. Co naplat, dívčiny vzhlížejí k hrdinům, ale on žádným charismatickým drsňákem zrovna nebyl.

Tak tady ta propagační agitka o tom, jak hrstka naprosto nezkušených železničářů, samozřejmě vedená komunistou, zdecimuje obrněný vlak plný esesáků a v další části pak napochodují tři chlapi, dva v uniformách a ten komunista, do muničáku plného německých vojáků, kteří jim naloží munici a zbraně podle jejich přání na nákladní auta a tak to pokračuje pořád dál. Němci před nimi prchají jako před morem, protože jsou neomylní střelci a scéna, kdy projedou kolem skupiny tanků, které po tom vlaku pálí a vlak projede nepoškozen, zatímco jediný střelec (Kodet), který po nich pálí pancerfausty je likviduje jako na běžícím pásu. Prostě absolutní blábol.

Plné patosu a stálého přehrávání herců. Do rolí obsazeno mnoho nevhodných postav, často i záporáci z jiných filmů (jako z majora Zemana). Příliš se mi nelíbilo kdysi na povinném kinopředstavení ve škole a už vůbec se mi nelíbilo dnes. Pár zajímavých válečných momentů tam je, ale je to hodně slabé (včetně Kodeta).

Jedna z mála věcí, které se mi na filmu líbily bylo to, že se filmaři víceméně zdrželi dál od všelijaké nesmyslné komunistické propagandy a zbytečného heroismu. Tím však můj výčet kladných dojmů pomalu končí. Film má neuvěřitelně nelogický až stupidní příběh. Nezlobte se na mě, ale udělat ze starého dědy protileteckého dělostřelce, nechat pár vesničanů úspěšně přepadnout po zuby ozbrojený obrněný vlak téměř bez jediného výstřelu nebo dokonce projet okolo německých tanků v bezprostřední blízkosti a neutrpět žádné poškození, to už chce opravdu velkou fantazii a notnou dávku odvahy z toho všeho udělat válečný film. Víc než válečný film mi snímek Zbraně pro Prahu spíše připomíná takový starý komunistický akčňák s celkem neznámými herci, nesympatickou hlavní postavou a se spoustou nesmyslných scén. Lepší scénář a zajímavější herce, dopadl by snímek asi daleko lépe. 3/10.