Smrt na černo (1976)

......tak to bolo akože dva roky po vojne? v Prahe? ....s takouto verziou povojnovej Prahy som sa nikde nestretol a možno i autori by mali ostať ... "natriezvo" ....vcelku dej nudný - celé nudné ...v zásade otrava ...jedna hviezda len za hercov....zaujímalo by mňa čo si o tomto "veľdiele" mysleli.......csfd 39%

"Na černém trhu musí být zboží málo, aby to vládu donutilo přijmout pomoc ze západu."Dva roky po vojne, ekonomika sa ešte nespamätala, tovaru je nedostatok a lepší nákup vám zaručí akurát čierny trh. Takže sa veselo šmelí vo veľkom, továrnici ako Větrovec prevážajú nelegálne nadobudnuté popelíny a gabardény, vychytralí kriminálnici ako Kanyza im ich kradnú, celé jo ešte prepojené na vysokú politiku, peniaze nadobudnuté zločinným spôsobom sa následne míňajú vo varieté alebo na dostihoch, tomu všetkému chce urobiť koniec na textil orientovaný inšpektor Brodský. Príbeh je celkom zaujímavý, aj keď atmosféra sa tak úplne nepodarila, je doplňovaný príkladmi zlotrilosti kapitalistov, rozhlasovými správami o odmietnutí Marshallovho plánu a nikto netuší, že do roka to bude všetko úplne ináč. Dobrá prevádzkárka varieté Budínová, kriminálnik Lábus, skorumpovaný pánko z ministerstva Langmiler aj ľahká deva Bartošová. Nehynúca filmová klasika to nie je, ale pozrieť sa to oplatí. Za tri víťazstvá žrebca menom Nihilista."Nejsme stádo ovcí, aby nás komunisti rozehnali jak se jim zlíbí!"

Scenář je sice trochu děravější , ale atmosféru má tahle kriminálka slušnou . Na to , že se jedná o téma poválečné šmeliny s látkami , tak mě tenhle zářez vůbec neurazil. A co musím určitě vyzvednout , je  hudební doprovod Ferdinanda Havlíka ,ten se povedl. Pobavil distribuční slogan : Sítě a pavučiny pražského poválečného podsvětí.

Strašné. Padesátá léta, to byl čas doznívajících let čtyřicátých, obzvláště u nás, kam vše přišlo vždy tak nějak s drobným zpožděním z toho velkého světa. Od spojenců k nám dorazila v plné razanci móda i styl hudby, kdy parketům vládly velké orchestry a móda byla elegantní. To vše těsně před rokem 1948, kdy vše najednou zašlo jako květy po prvním mrazu tu u nás bylo hojně vidět byť byl na trhu skutečně nedostatek lecčehož a soudruzi už měli seznamy těch, které zlikvidují v první vlně...
Evropa byla válkou vyčerpaná a třeba taková Anglie, byť jeden z vítězů války by bez pomoci z nevyčerpatelné Ameriky zemřela hlady. Nedostatek byl samozřejmě i u nás a tak měl černý trh žně. Kdo měl peníze, mohl se dostat k lecčemuž co na obchodě měsíce nebylo. Film Smrt na černo se zaměřuje na šmelinu s látkami a textilem. Sice tam občas projede staré auto, platí se poválečnými penězi a na kabaretech či obchodech jsou ještě jména soukromníků, to je ale jinak vše co by mohlo budit zdání, že se film odehrává v roce 1947. Všichni jsou totiž oblečení jak se na rok 1976 slušelo. Účesy na pěšinku, košile s dlouhými rohy límečků atd... Prostě práci s dobovými reáliemi si tvůrci nedali žádnou. Herci hrají tak nějak unaveně a celé je to strašná nuda. Nevím jestli tenkrát někdo v kině u této kriminálky poposedával napětím, ale já zvažoval, že to vypnu. Film je navíc neskutečně tmavý a ze scén točených v noci slyší divák jen dialogy... Děs, běs. tady to nebylo ani o nechtěné zábavě z normalizačního filmu. Navíc di fakt nemyslí, že v sedmdesátých létech někoho zajímalo jak se šmelilo po válce s manšestrem a dalšími druhy látek... Hvězda z milosti. *

Když uvážím, že v době vzniku jsem chodila do kina minimálně jednou týdně a o existenci tohoto filmu jsem dodnes neměla tušení, je vidět, jaký to byl už tehdy blockbuster ;-). Musím bohužel souhlasit s dalšími komentáři: nezajímavé, nezáživné, slibované psychologické studie postav jsem hledala marně, zrovna tak konec 40. let (tanečnice z Grand varieté Drahňovský jako by si odskočily z hlavního silvestrovského programu Československé televize, o účesech mladších pánů ani nemluvě). Přitom je to tak dobře obsazené... Snad aspoň honoráře pomohly pánům hercům zaplatit pár složenek, jiný smysl ten film mít nemohl.