Cesty mužů (1972)

Z dnešního žánrového hlediska se jedná o akční thriller zasazený do 50. let minulého století, který je na tom po kritické stránce naprosto stejně jako později natočený kriminalistický seriál "30 případů majora Zemana“ (1974–1979). Technicky i atmosférou je film velmi podobný francouzským nebo italským akčním kriminálním filmům. Obsahuje spoustu akčních scén, přestřelek a napětí. Režisér Ivo Toman se podle scénáře, který vycházel ze stejnojmenné knihy Ivana Garyše, snažil vytvořit divácky atraktivní film, který by zároveň oslovil hrdinstvím příslušníků StB. A převážně se na tom nepřekvapivě podílel i tehdejší tiskový odbor Ministerstva vnitra. A tak vznikl další film o protistátní skupině, která se snažila zmařit komunistické ideály, jako byla kolektivizace zemědělství a založení JZD, jen je právě mnohem akčnější než námětově podobné filmy. Že je zápletka přitažená za vlasy, není třeba připomínat, ale každopádně není od věci přiznat, že stejně jako výše zmíněný seriál je celý tento projekt, právě po filmařské stránce, docela dobře zvládnutý. Bohužel, když se jedná o cílenou propagandu, o čemž svědčí mimo jiné v jedné scéně i reklama na jiný propagandistický film, je sledování filmu chtě nechtě o to nepříjemnější. Ať tak či onak, dnes je film především zajímavou ukázkou stylu filmové propagandy tehdejšího komunistického režimu.

Jsou filmy z padesátých let, které jsou zajímavé svojí debilitou, zábavné svým mimoňstvím nebo třeba pozoruhodné svým zpracováním (Král Šumavy). Ale tady není nic. Absolutně. nemám ve zvyku "urychlovat" film, ale tady jsem se tomu nevyhnul. Hlušička ty zkušený komouše měl tak zažitý, že jsme ho snad neviděli hrát ani nic jiného. Zlatej Zeman, ten byl aspoň zábavnej...i když asi jinak, než si soudruzi mysleli a přáli.

....nebolo to až také zlé.Ak si odpustíme to ideologično - dá sa pozerať.Karel Hlušička zahral veľmi dobre,ostatní herci tiež uveriteľní.....až na - až príliš moderné okuliare (postava,ktorú hral Jan Kanyza scéna vo vlaku)-no v 50-tych rokoch iste sa také nenosili.Aj v dobe vzniku filmu -rok 1972 to bol pekný módny doplnok -čo by robil v čase kolektivizácie......

Našinec si ten film pamatuje ze školního předvádění, zřejmě z toho roku 1972, a tenkrát mu to připadalo docela dobrodružné, ba postava, kterou hrál p. Kanyza, dokonce vyvolávala sympatie. Ovšem ten film zmizel z pláten kin a obrazovek televizorů již v době Normalizace. Ona je zde propaganda tak přešvihlá, že i ideově správně zaměřeným cenzorům nemohlo ujít, že koná režimu medvědí službu. I ty nejpropagandističtější díly mjr. Zemana jsou proti tomuto vzorem historické objektivnosti. Paradoxně tak tento film sdílel osud mnohých filmů z let šedesátých, které měl nahradit, ocitl se v trezoru. Ale vlastně to byly nevinné časy, kdy propaganda byla lehce rozpoznatelná, takže vlastně neúčinná. Od té doby učinila propaganda velký skok vpřed, takže v dnešní době vcelku úspěšně předstírá, že žádnou propagandou není. Našince pobavilo, že B. Pastorek, který měl později patent na role K. Gottwalda, hraje zde reakčního živla. Jistě je ten film často nechtěně komický, ta urputná snaha o nějakou ze západní komerční filmografie okoukanou akčnost zde trčí skoro neustále, ale má jednu nadprůměrnou složku, a tou je hudba. Té je až pro tento film škoda.

20%- Z jedné strany má film překvapivě docela dobrodružný a do určité míry i napínavý děj. Z druhé strany se jedná o neskutečnou komunistickou agitku a ideologie trčí ze všech koutů. A z třetí strany je to neuvěřitelně naivní a prostoduché. Hlavní postava estébáka, který se sice nedrží úplně striktně zákonů, ale řeší případy tak trochu „po svém“, se evidentně inspirovala v nějakém představiteli západní drsné školy detektivů. Naprosto nevěrohodné je „obrácení Ferdyše Pištory“ a ten jeho důvod! Ovšem závěrečná finta se vzkazem se mi líbila, ta je opravdu dobrá. Bohužel hned vzápětí následovala akce, kterou bychom uvěřili tak maximálně Limonádovému Joemu.