Za volantem nepřítel (1974)

VedleHrochadalší "úderný" filmKarla Stekléhoproti Pražskému jaru 68. Když to člověk bere jako sebeparodii samotného filmu, tak je to výborné. Jinak samozřejmě neskutečná agitka, která si kromě Pražského jara bere na paškál i české emigranty, "závadovou" mládež a dokonce i Izrael. Překvapilo mě, že v jedné ze závěrečných scén, se hne svědomí vReginé RázlovéAsi i režisér nechtěl být úplně za trotla.

Tahle normalizační blbost mě pobavila. Takovej předvoj Třiceti případů majora Zemana, taky v ní hraje spousta soudruhů z oné ságy: Milda Willig s konejšivě přesvědčivým hlasem, Jan Schánilec ze Čtyř z tanku, svádivě dovádivá Reguše Rázluše, rozvážně rafinovaný Sváťa Matyáš, rough man Jiří Němeček a další stafáž, jejichž jména ani neznám. Děj tu vlastně žádný není, pouze podvratné živly, které sabotují poctivé točvolantové poslání dročkářů, chtějí věšet kované soudruhy a brát 10T za povalování si šunek v oktávkách. Doba je nejistá, unfair metody se používají všude, od falešných článků, přes namalované šibenice na skle, až po obušky a nařízlé brzdové trubičky. Fuj, hnus, bluergh! Ještě, že tento snímek to všechno odhalil! Filmově dějový sqost!

Ve filmu poznáme všechny politické rejdy protisocialistických sil v roce 1968, které připravovaly půdu pro vstup západního kapitálu do Československa. Na skupině taxikářů, kterým ale pevnou rukou vládne komunista-ředitel (Miloš Willig), jsou ukázány nešvary zakuklených padouchů. Ideologická klišé, těžkopádné zpracování a toporné předvádění se herců, vše je dnes ještě více zřejmé, než v době svého vzniku. Film byl chválen v době normalizace jako politicky zásadový.

"Pitomci! Ani mizernej hákenkrajc nedovedou pořádně namalovat!"Šesťdesiaty ôsmy, obrodný proces v plnom švungu, noviny vychádzajú s dovtedy nevídanými titulkami, z rádia a televízie sa ozývajú dovtedy neslýchané reči, vlasaté indivíduá sa na uliciach nevedia vpratať do kože."Troufají si, postupně by likvidovali všechny revoluční vymoženosti!" "Zatím je to jejich zbožný přání, ale horší je, že jim to trpíme!" "Chceš vybrat skladiště milicí a jít do ulic?"Na reakcionársku vlnu naskočili aj taxikári, požadujúci napriek upadajúcej pracovnej morálke extrémne zvýšenie platov a výmenu strane oddaných funkcionárov."Mám jít k lopatě?" "Za to že jsi celý život sloužil straně?!" "Asi špatně, když to takhle dopadlo..."Na pomoc prichádzajú aj navracajúci sa emigranti, robiaci si v rámci zmien zálusk na manželky komunistov, nechýbajú motorkárske gangy, anonymné telefonáty, lživé ohováranie a sabotáže, až sa môžu súdruzi na chvíľu cítiť ako ten kôl v plote."Tak mizerně na tom zase nejsme, vždycky se máme s kým poradit!" "A prosím tě, moh bys mi říct s kým?" "Třeba s Marxem. Nebo Leninem. To ti nestačí?!"Solídna agitka s postupmi aké sa používali o 20 rokov skôr, zatiaľ len šesťročná história je tu samozrejme prekrútená k dobovej požiadavke, ale niektoré záporniacke herecké výkony a popis demokratizačných hrôz, od ktorých nas len tak tak uchránili spojenecké tanky, dávajú dokopy celkom zábavný guilty plezír. Asi najviac ma pobavila scéna, keď sa súdruh otec a súdruh syn radia doma pod bustou Vladimíra Iľjiča, postavenou v obývačke na sekretári. Za tri poháre šampanského počas vystúpenia Krásy bez závoja."Představ si, dělníci z Pragovky se naštvali, a napsali dopis! Sovětům! To je bomba!"

Bez pochyb je to odpad, ale na rozdíl odDvacátého devátého, který je jenom ukrutná nebezpečně propagandistická nuda, je tohle ukrutná nebezpečně propagandistická nuda s poslední čtvrt hodinou, ze které jsem chytal záchvaty smíchu. Tudíž odpad dát nemůžu, ačkoli to je těsně nad ním. Ale teroristické taxikáře, idiotské finále s autohavárií a zápaďáckého hajzla, který chce unést ženu soudruha šéfa taxikářů do Frankfurtu a dokonce jí ukradne cestovní pas, aby s ním musela přes celnici (!), to jen tak člověk neuvidí. A když se k tomu přidá asi stokrát opakovaný stejný záběr na stověžatou Prahu (který tam ani nemá smysl), je guilty pleasure dokonáno. Jinak je to ale naprosto mizerný film, po všech stránkách. Hrdinní komunisté se nevzdávají a nepodléhají nátlaku ani na jaře 68, černobílé to je až to bolí, ale v tom nemá smysl se pitvat, to už tady člověk čeká, když ví, do čeho jde. Zarazila mě ale laxní filmařská stránka, která nejen že netvoří další vrstvu a ani nemá vnitřní smysl střihové skladby či opodstatnění pro celky či polodetaily, ona mi dokonce przní moji zálibu ve velkých celcích a statických záběrech. Těch je tu totiž hodně, ale jsou naprosto bez atmosféry, se stupidním umístěním postav a dějí se v nich dlouhé rozhovory o ničem, ve kterých velký celek spíš působí, jako kdyby někdo na špatné divadelní hře někam náhodně umístil kameru a prostě ji zapnul. A nechybí ani oblíbený prvek tehdy současných agitek - vtipná postavička. VTobě hrana zvonit nebudeto byl plešoun vymetající hospůdky, zde taxikář s čivavou v kožené kabelce. Ale tenhle taxikář naštěstí zastává i úlohu neutrální postavy, která má nakonec jít na správnou (samozřejmě komunistickou) stranu věcí. Tím pádem i Tobě hrana zvonit nebude byla scénáristicky propracovanější. A vlastně i filmařsky, jelikož tam střih dával aspoň smysl. Steklý je asi ještě větší neumětel než Trapl... Slabá 1*