Temno (1950)

Je třeba rozlušovat zfilmovaný román, dokument, hru apd. Je třeba chápat, co je romantický román, reslistický román (ne reálný). Je třeba vědět pro koho byly knihy psány a proč. Poté je možno si pustit tento film. Ano, minulý režim tyto předlohy podporoval, ale bohužel do něj i zasahoval tak, aby ještě víc vyzdvohoval lid. Co sráží film je trochu těžkopádná filmařina. Jinak nemám, co filmu vyčíst.

Film podle pevné stranické šablony o třídním boji proti vykořisťování dělnické třídy buržoazií a za nový řád. A taková šablona zapadala úplně do všeho. Může to připadat divné, ale je tomu tak. I do románu Aloise Jiráska ´Temno´, které dle literárních odborníků představuje jeho vrcholné dílo. A to by nebylo, aby i něco takového nebylo dle stranického zadání zprofanováno. Základní dějovou linkou je melodrama o nešťastné lásce dvou mladých lidí, které tragicky rozdělí víra. A právě víra je kamenem úrazu všeho nešváru a nenávisti a tak se i zpracování do filmu Jiráskova díla stalo ve své době cíleným agitačním plodem proticírkevní a protikatolické propagandy. A samozřejmě je také použita tradiční šablona protestů chudého lidu, v tomto případě proti šikanujícím Jezuitům, a tak i zde se mimo jiné mluví o zakročení vojenskou silou proti chudinské rebelii, v tomto případě, kacířů. Film, který byl dokonce jako každý jiný mimořádný historický film natočen na barevný materiál, má tedy vše, co měl dle stranického zadání mít, a v dnešní době už jen představuje filmovou spojnici z historií oné neslavné éry.

SAloisem Jiráskemjsem nikdy nebyl kamarád, povinná četba na základní škole pro mě byla jako žvýkání šutrů hlavně díky použitému jazyku a také jsem měl tehdy zcela jiné zájmy... Tato adaptace v typickýchpadesátkovýchkulisách zapadá do tehdy OBLÍBENÉ řady historických filmů (Ján Roháč z Dubé,Jan Hus,Psohlavci, atd...) ve kterých si soudruzi chtěli přihřátpolívčičku. Snímek ale jinaknení příliš objevný, tempo není kdo ví jaké, herecké výkony jsou snad až naMartina Růžkabezkrevné a tak diváka potěší hlavně výprava.

Je asi jedno, že se film natáčel v těžkých 50. letech a že stejný režisér natočil Valentina Dobrotivého i Annu proletářku. Alois Jirásek je jen jeden a přestože doboví cenzoři zcela jistě přitlačili na to, aby panská šlechta i katolická církev byli vyobrazeni co nejhůře, stačí si najít, co doba temna byla a jak se to na české společnosti promítlo. Pravda, je to paradoxní, aby zrovna socialistický režim natáčel o náboženském útlaku a Jiřina Švorcová vyzývala k modlení. Snímek je navíc protkán patosem, jenže ten byl u dobových filmů nejen té doby dost častý. Na druhé straně ve filmu hraje řada legend a investované peníze na snímku vidět jsou. Všechno se do jednoho filmu vejít nemohlo, i tak se stopáž pohybuje téměř u dvou hodin, což rozhodně nebylo obvyklé. Toto období by si jistě zasloužilo více filmů anebo seriál. Je s podivem, že od 50. let se k něčemu podobnému nikdo neodhodlal. Tím spíše po vynikajícím F. L. Věkovi.

Joo ta Jiřka, to byla moc krásná i chytrá ženská a přitom taková ... ehm ... broskev. Dokonce docela dobře hrála, když nepřehrávala ty své matky a budvatelky. No nic, čo bolo, to bolo. Z tohoto zpracování jiráskova Temna bohužel velmi čpí komunistická objednávka. Výprav, kulisy na tehdejší dobu výborné, herecké výkony vlastně ta Jiřka a Růžek jsou dobré u ostatních patos místy až k smíchu, ale ten byl asi součástí plánu. Myslím, že Jirásek by se styděl a Nejedlému dal holí do nosu. Ale bez ohledu na propagandu a očernění Katolické církve v míře, kteé Jirásek jistě neměl na mysli, si film tři hvězdy zaslouží.