Vrať se mi (2000)

Krásný, jednoduchý a velice půvabný romantický snímek, kde není nouze ani o city a slzy. Takřka dvouhodinová stopáž sice budí rozpaky, ale ukázalo se, že je v takovémto plynulém a nespěchajícím tempu přínosná. Vývoj děje tedy všemu dává přirozený čas a vlivem humorných částí pospolu se správnou jiskrou nenudí. Romanticky založené diváky dokáže oslovit a přinést jim skutečný romantický filmový zážitek. Pravda, už ze začátku je vše naprosto předvídatelné, ale proč si to tím kazit. Romantická šablona je zachována, takže jako obvykle se končí svatbou. Tady však trochu šalamounsky a tak se jedná o jedinou scénu, která předvídatelná rozhodně není. Tak či onak, je to dobře napsané, dobře natočené, dobře zahrané, zkrátka dobře odvedená práce. Jedná se o režisérský debut herečky Bonnie Hunt a povedl se.

Tak som nevedel, čo k sobotnému raňajšiemu upratovaniu/umývaniu riadu pustiť, či nejaké CD, ale hudobný kanál. Tak som pustil film, s cieľom mať nejaký príjemný podmaz, pri ktorom nie je potrebné premýšlať. Vráť sa mi dokonale splnilo účel, pretože neobsahovalo žiadnu nadpriemerne natočenú a emocionálne vyhrotenú scénu, pri ktorej by divák musel zasadnúť a strácať tak drahocenný čas. Takže vlastne je všetko v poriadku. Pre filmových kritikov utrpenie.

Romantický príbeh z radu novodobých najklasickejších a najmenej originálnych, často prvoplánový a predvídavý. Avšak s tak výborným obsadením, že sa divák nechá uniesť rád a dobrovoľne. Ak zrovna nemáte nenáročnú romantickú chvíľku a máte chuť na niečo sofistikované, tak Return to Me nepozerajte. Zbytočne tak tento film vyfasuje ďalšie slabé hodnotenie, ktoré si, skrz svoje neduhy, nezaslúži.

Sebrat pár minut ději by vůbec neškodilo. Bonnie Hunt natočila dlouhou a přeslazenou komedii, která jí u mě vyšla protože mám rád stejnou hudbu jako kvartet pokrových staříků a protože mám slabost pro Duchovnyho od té doby, co koukám na Californication. Odkazy na boha mohou někoho vytáčet, já už jsem si v amerických filmech zvyknul.

Bob (David Duchovny) neprožívá právě nejšťastnější léta svého života. Nedávno mu zemřela žena při automobilové nehodě, a aby se vyhnul stále větším depresím, noří se stále víc do své práce architekta. Kamarád se jej snaží rozptýlit, a tak jej jednoho dne pozve do zapadlé irské restaurace, kde Bob poznává Grace (Minnie Driver), místní servírku. A tak nějak se stane, že si ti dva padnou do noty, a brzy spolu začnou randit. Ale ani jeden z nich netuší, že je spojuje ještě jedna věc - Grace nedávno podstoupila transplantaci srdce, a shodou okolností dostala srdce Bobovy manželky... Těžko přetěžko se mi tento film hodnotí. Ač přeslazený jako by vypadl z knihy od Danielle Steelové, samotná zápletka není nijak špatná (sice už jsem někde něco podivného viděl, ale co je dneska originální, že?). Problém ale je, že David Duchovny hrál tak dlouho agenta Muldera, že si ho v jiné roli představit nedokážu, a stále jsem čekal, kde se vynoří agentka Scullyová. A druhým problémem je, že Minnie Driver z nějakého (mi) neznámého důvodu nesnáším - ač je určitě dobrá herečka, film ve kterém hraje mi rázem o několik stupínků klesá (zvlášť pokud hraje jednu z hlavních rolí). Je mi to líto, ale jinak to nejde - být jiná ústřední dvojice, bylo by i moje hodnocení jiné...