Vesnický příběh (1977)

Adaptační dílo letos devadesátiletého Mrinala Sena, jež si odvezlo jednu z cen karlovarského festivalu v roce 1978, nese v nevěrném anglickém překladu název The Outsiders či The Marginal Ones, což je výstižnější, ale možná i ironičtější popis pozice hlavních postav, podivínské dvojice otce Venkaiaha a syna Kistaii, jež pobývají na okraji vesnického dění jakožto dobrovolně nezaměstnaní, vyhranění a za žádnou cenu nepřizpůsobiví „rebelanti“ (viděno optikou „běžných“ vesničanů z okolí). Čas jejích dní plyne lenivě a cyklicky, vývoj příběhu však vede přes náhlou změnu – svatbu syna s dívkou jménem Nilamma – k novým diskusím a pochybnostem o povinnostech a údělu člověka, konfrontaci dvou extrémních životních cest navzájem a projevené bezohlednosti a sobeckosti v (tragickém) závěru. Přesvědčená motta šílícího Venkaiaha o tom, že „lidé jen pracují jako blázni a sdírají se k smrti“ zní přitom ve svém expresivním podání silně apelativně i jistou měrou inspirativně. Šílenství a určitý střet poetičnosti (zpěvná, působivá hudba), přirozeného dokumentarismu (realistické portrétování vesnických činností) a „špinavosti“ přechodů je ostatně výraznou dominantou stylu: film je ve výsledku zajímavě nepohodlnou i místy děsuplnou skrumáží, z níž ční vylámané zuby otcovy ďábelské tváře, použité i na plakátu.(27.10.2013)