Venoušek a Stázička (1939)

Věra Ferbasová hraje kluka, který se zakouká do Evy Gerové, kterou jsem měla vždy zařazenou jako alternativu Ferbasové, když o roli neměla zájem. A tak tyto dvě tvoří pár ve světě naruby, kde ubozí pánové živoří v domácnosti, zatímco ženy jim zabírají místa v práci a dovolují si na ně. Byla to taková blbina, logiku to samozřejmě nemělo, humoru moc taky ne, ale už jsem viděla mnohem horší kousky ze stejné doby.

Vzhledem k faktu, v kolika filmech Čeněk Šlégl v roce 39 hrál je s podivem, že ještě stihl natáčet. Venoušek a Stázička je podivným filmem. Tak předně Věra Ferbasová jako kluk. Fakt nechápu, zda nenašli vhodného chlapeckého představitele nebo jim šlo o slavné jméno pro propagaci snímku. Ale tuším, která odpověď bude správná. Takže když to vezmeme kolem a kolem, tak se tu pusinkují dvě holky. A nejde o nějaká krátká políbení, ale dávají si pořádné hubany. Kdo ví, jak na to tehdejší veřejnost reagovala. Faktem je, že společně se Zdeňkou Baldovou a hlavně Jaroslavem Marvanem zde nacházíme scény, které zábavné jsou. Byť na mužskou roli Ferbasové se mi těžko zvykalo po celý film. Další rovinou snímku je ženské hnutí. Ženy - telefonistky jsou propuštěny a vymýšlejí, jak by daly najevo, že bez žen to v určitých povoláních zkrátka nejde. Je to takový nevyrovnaný podivný film, který střídá humorné momenty s těmi průměrnými až vyloženě špatnými.

Defeminizační příběh, ve kterém ženy nejprve okupují všechna pracovní místa, aby mohly být následně zahnány zpět do domácností. Obsazení Ferbasové do role Venouška nebyl až takový bizár, jak jsem podle některých místních komentářů očekával. Pár vtipných momentů se najde ("Láďo? To bych mohl být já") . K pozitivům patří také krátká stopáž a naturalistická scéna s roztržením herynka.

Musím se přiznat, že mi chvíli trvalo, než jsem si všiml, že toho chlapce hraje Ferbaska. A nevidět úvodní titulky, kdo ví, jestli bych ji vůbec poznal. Typický průměrný snímek třicátých let, který ovšem obzvláštňují dvě věci - jednak ona kalhotková role (ty ve filmu opravdu nejsou moc k vidění) a pak záběry na dvě líbající se dívky (což ve filmech pro pamětníky také tak často neuvidíte). Herecky zde potěší hlavně paní Baldová a pan Marvan.

Ne že by to byl přímo odpad, filmem se nesla jedna zajímavá myšlenka, totiž svět obrácený naruby, kdy pracují ženy, které vládnou svým manželům, utisknutým v domácích pracích. Zdenička Baldová v překvapivé roli zde ukázala, že nebyla pouze herečkou jednoho typu rolí. Co rozhodně nevyšlo, bylo převlečení Věry Ferbasové za Venouška, který připomínal zezadu valacha. Ani Evě Gerově role nedospělé holčičky moc nevyšla. Možná to měl být film pro dětské diváky.