Noc v opeře (1935)

Tak po tomto veledíle aKobylkáříchjdou okamžitě bratři Marxové na můj black/shit list. Navždy! Oba dva filmy mi nabídly (kromě jedné jediné scény z obsazeností kajuty) jen velmi trapný humor, nekonečná a únavná hudební/taneční čísla, která mi ale vůbec nesedla a doslova nesnesitelného Harpa Marxe. Nepamatuji na tak velkou averzi proti nějaké držce herce/herečky, jako v případě tohoto upískaného trotla. Mám rád starý Hollywood, muzikály, komedie, ale v podání bratří Marxů jsem u toho, co mám rád, velmi trpěl.

"Shh! Don't wake him up. He's got insomnia, he's trying to sleep it off."PoDuck Soup (1933)ďalšia vydarená bláznivá komédia bratov Marxovcov (už iba troch, bez toho najmenej výrazného) zaradená do zoznamu1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, ktorá sa mi páčila ešte o štipku viac. Toto dielo v štýle grotesky je priam smršťou invencie a má prekvapivo nadčasový humor, na ktorom sa dá v pohode ešte aj dnes prerehotať celý film (môj prípad). Pri scéne v malej lodnej kajute (nazvanej telefónnou búdkou) som sa skoro až dusil smiechom, skvelé sú i scény hrania na klavíri (harfe) a záverečná operná scéna ako vrchol programu. A na rozdiel od viacerých používateľov som aj milovníkom opery, takže ani táto stránka filmu mi nijako neprekážala, skôr naopak."Get off that bed. What would people say?" "They'd probably say you're a very lucky woman."

Film, který jde ihned k věci, neztrácí čas nějakými dlouhými prology, představeními, vysvětlováními - příběh se odvíjí tak nějak přirozeně. Do toho se vkládají scény groteskní, situačně komické a hudební. Některé scény se v klidu dají srovnat s tím nejlepším od bratří Zuckerů. Taky je tu dost akce a je působivé, kolik toho tenhle film s docela malým rozpočtem nabízí. Ne všechno zlato se ale třpytí a taky trochu zestárlo. Přesto si radši pustím 100 letý film, než jít na nový do kina, kde mi půl hodiny před začátkem promítají reklamy na auta, coca colu a mobilní telefony.

Noc v opeřenení zábavou mi nejbližší. Bratři Marxové jsou typickými představiteli příliš neurvalých amerických klaunů, a ty já nerad. Na druhou stranu představovalaNoc v opeřezlom v jejich filmových výstupech, kdy se stali o mnoho méně hrubými než v jejich předchozích filmech pro Paramount (Noc v opeřebyl jejich prvním pro MGM). A příčinou byl i zkušený režisér Sam Wood, známý svou snahou o dokonalé scény, čímž otupil nevypočitatelnou zuřivost bratrů. Přesto mnohé, co tady ostatní vnímají za nejzábavnější, u mě nemá stejný účinek. Pro můj vkus situace častokrát nejsou ukončeny zavčas a jsou protahovány do úmoru, byť jsem se na začátku těch vtipů též spontánně zasmál, tak na jejich konci jsem trpěl. Za nejzábavnější považuji komická hudební čísla, svižnou akrobacii a složitou choreografii masy. Slovní hříčky se pohybují na hraně jadrně nihilistického nadhledu a trapnosti vůle z neúměrného setrvávání ve smyčkách. Hvězdami klaunského pobavení na americký způsob jsou: nevyzpytatelný, hrubiánský a dobrácký zaměstnanec newyorské opery v nestálé a v nejisté pozici Otis B. Driftwood (vůdce Groucho Marx), samozvaný manažer dosud neznámého italského operního pěvce Fiorello (příjemný Chico Marx) a nespolehlivý garderobiér arogantní italské operní hvězdy Tomasso (potměšilejší Harpo Marx). Z dalších rolí: mladá, nadějná a romanticky věrná operní pěvkyně Rosa Castaldi (Kitty Carlisle), její miláček, dosud neobjevený pěvecký talent, schovaný v operním sboru, Riccardo Barone (tenorista Allan Jones), nafoukaná operní hvězda z Itálie Rudolfo Lassparri (Walter Woolf King), ze sabotážních kousků vypečené trojice nervózní šéf newyorské opery Herman Gottlieb (Sig Ruman), bohatá dědička, a proto mecenáška newyorské operní scény Claypool (Margaret Dumont), nebo neústupně nedůvtipný newyorský policejní seržant Henderson (Robert Emmett O'Connor).Noc v opeřeje slavnou zábavou filmové historie, která mě sice neohromí, ale ani neurazí. Nakonec jde o charakteristickou klaunskou zábavu na americký způsob (a neurvalost je tady ještě uměřená).

Po Kachní polévce jsem dal nakonec bratrům Marxům ještě jednu šanci a dobře jsem udělal. Noc v opeře se mi líbila více a vysloužila si ode mě o jednu hvězdu navíc. Víceméně ovšem platí to, co u Kachní polévky. Některé jejich gagy jsou naprosto skvělé a převážná většina dialogů také. Nechci tady vypisovat jednu hlášku za druhou, raději se podívejte sami a třeba se budete smát často, jako jsme se smáli my. Platí ale také výtky. Příběh je jedno naivní klišé a navíc se bere vážně, což je v rozporu se zbytkem filmu. Netuším, proč tam byly hudební vložky. Potřeba natáhnout do délky filmu? Příběh se bez toho neobešel? Jen si chtěli zazpívat a zatančit? Za mě to bylo zbytečné a jen to vytrhávalo ze sledu skvělých vtipů a slovních hříček. Přes uvedenou výtku Noc v opeře rád doporučím a dám jí čtyři hvězdy.