Učitelka (2016)

Velmi povedený slovenský film od tvůrčího dua Hřebejk a Jarchovský. Dlouhou dobu jsem od nich vlastně nic neviděl, ale toto drama, řekl bych, že zpracovali více než dobře. Příběh nás zavadí do školního prostředí na začátku 80 let., do jedné konkrétní třídy, kde se potkávají rodiče dětí s ředitelkou základní školy. Na této poradě mají prodiskutovat jednání jejich třídní učitelky, která jich využívá ke svému vlastnímu užitku. Pokud z některých rodičů nevykoná její určité přání či službu, téměř okamžitě se to odrazí na hodnocení jejich dětí. A samozřejmě to funguje i naopak, kdy rodiče dělají to, co ona potřebuje. Předností filmu je jistě už jen formát vyprávění, kdy jsme jako rodiče usazeni na oné třídní schůzce a skrz výpovědi ostatních rodičů se vracíme do minulosti a slyšíme, resp. vidíme, co museli poskytnout za službičku paní učitelce a jaký to mělo vliv na děti. Děj se nejvíce zaměřuje na rodiče, kteří se vzepřeli a nechtěli přisluhovat jedné manipulativní osobě. Kromě vyobrazení samotných postav, určitě zaujme herecké obsazení v čele s excelentní Zuzanou Mauréry v titulní roli, tak i další herci např. Martin Havelka nebo Peter Bebjak. A ani představitelé dětských rolí rozhodně nezaostávají pozadu a podávají slušný výkon. I díky silnému castingu filmu nechybějí emoce, které jsou potřeba k navození té správné atmosféry. Na druhou stranu se zbytečně netlačí na pilu a těch vyhrocených scén není tolik, ale i těch málo ve výsledku stačí na dobrý snímek.

Jan Hřebejkbyl na svém vrcholu na přelomu století. Od té doby jeho kariéra šla trochu do kopru a moc dobrých filmů nevzniklo. V roce 2016 však vydal film, u kterého by se mohlo zdát, že chytl druhý dech a znovu to nastartovalo jeho kariéru. Když totiž točí komedie, tak to žádná sláva nikdy nebyla. V momentě co se k tomu ale přidá nějaká reálná souvislost nebo to je inspirované realitou, tak se to najednou dostane na mnohem vyšší úroveň a vypadá to lépe. Stejně tomu bylo uPelíšků,Pupenda,Musíme si pomáhatnebo právě teď uUčitelky. FilmUčitelkateda není žádná komedie, ale naopak dost mrazivé drama, které diváka dost překvapí. Nejvíce mě překvapila hlavní představitelka učitelkyZuzana Mauréry. Ta ve filmu naprosto exceluje a drsnou, nelidskou soudružku vystihla perfektně. Z ostatních herců mi v paměti skoro nikdo neutkvěl, protože je Zuzana zkrátka převálcovala. Navíc celková produkce i obsazení je převážně ze slovenských herců,  a proto moc známých jmen jsem zde nenašel. Původně to totiž měla být malá produkce pro slovenskou televizi, ale nakonec siHřebejkřekl, že z toho udělá celovečerák. Což byl rozhodně dobrý krok, jinak by takové dílo vůbec nemuselo vzniknout. Velký důraz je tu naJarchovskéhoscénář, který tuHřebejkpomocí režie nechává vyniknout. Ten je slušně napsaný, ale kromě ústřední postavy učitelky vlastně film nemá moc co nabídnout. Ostatní věci mi přijdou upozaděné a čekal jsem, že film nabídne více z celkového socialismu a atmosféry 80. let. Film se odehrává hlavně ve škole, proto celkově působí dost komorně a sámHřebejksi zde vystačí s pár interiéry. Celkový rozpočet na film nebyl nijak obrovský, proto nepočítejte s žádnou velkolepostí. Film měl jeden hlavní cíl. Ukázat, jaký byl socialismus, jak se chovaly některé učitelky z té doby, a vtáhnout to trochu i na dnešní dobu, kdy se takové chování učitelek možná někde pořád děje. Sice asi ne v komunistické souvislosti, ale obecně se takové chování určitě někde najde. A ukázat tento problém se filmu povedlo.6,5/10

8/10.Challenge číslo 10-Round 9-CZ/SK/Polsko-Hráč 1-Radecacek. Další českéj nářez!Učitelka je výborné učitelské manipulativní psycho od Hřebejka a zároveň pěkně mrazivá připomínka doby, kdy i učitelka mohla být větším strašákem než domácí úkoly. Hřebejk tady servíruje školní psychologické drama, které není jen o dětech a známkách, ale hlavně o manipulaci, moci a lidské slabosti.   Do třídy přichází nová učitelka. Komunistka, která má v rukávu víc triků než kouzelník, ale žádné nejsou zábavné. Je chladná, vypočítavá a umí perfektně využívat režim ve svůj prospěch. Rodiče i děti jí dělají poskoky, někdo peče, někdo opravuje auto, někdo shání banány. Kdo odmítne? Šup, má špatné známky a na krku problém.   Herečka, co tuhle učitelku ztvárnila, zaslouží medaili. Divák k ní okamžitě pocítí odpor a nenávist. Naopak k dětem, které se v tomhle psychologickém pekle plácají, cítíš soucit a trochu i bezmoc. A rodičovská schůze, to je kapitola sama pro sebe. Vzpoura tří rodin proti učitelce působí jako malý, ale intenzivní thriller. Skoro se čeká, že tam někdo převrhne stůl.   Film má skvělou atmosféru, napětí se dalo krájet a přitom je to naše, české a právě proto to tolik kope. Socialismus tu funguje jako kulisa i jako neustálý stín, co všechno ovládá. Režim, který dovoloval jedné osobě vládnout nad všemi a všichni ostatní se museli krčit. To, jak film ukazuje manipulaci a sílu státní bezpečnosti, je opravdu působivé.   Jo, Hřebejk si tady prostě šlápnul na pedál a já jsem velmi spokojený. Opět film, který by ustál v Evropě.

Fiml o tom že svině je svině a sviní zůstane a bez radikálního řezu bude škodit dál, a při první malilinkaté příležitosti bude hned zpět v sedle. Z toho je člověku na zvracení a hůř. Zde je však ukázáno, jak to funguje, fungovalo, bude fungovat.  Zde je tento odporný a nechutný systém ukázan celkem příkladně.

Snímek je vystavěn jako komorní drama (většina scén se odehrává v interiérech školy, ve třídě, na schůzkách rodičů, v bytech, tedy na malém, sevřeném prostoru), proto nepotřebuje velkolepou výpravu. Film pracuje s omezeným okruhem postav: učitelka, žáci, rodiče, vedení školy - nedochází k velkému rozptylu dějových linií. Jedná se o psychologické drama, tedy důraz je kladen na mezilidské vztahy, psychologické napětí a dialogy. Kamera (Martin Žiaran) často setrvává na výrazech tváří, detailech gest a drobných emocích. Děj je údajně inspirován skutečnými událostmi, což je uvěřitelné, přitom já bych zde viděla mírnou nadsázku, ale stále se jedná o aktuální palčivé téma. S jemnou ironií, ale zároveň tíživou přesností, se snímek dotýká stále aktuální otázky: co všechno jsme schopni obětovat pro klid, bezpečí, kariéru a společenské postavení – a co všechno jsme ochotni tolerovat ve jménu strachu? Učitelka je silné psychologické drama, které na malém prostoru rozehrává velké morální dilema. Film funguje jako podobenství o moci, zbabělosti a odvaze, a i dnes – bez ohledu na dobový rámec – oslovuje svou univerzální platností. Drama se mi líbilo pro svůj morální odkaz, a proto uděluji krásných 75%.
Více zde:https://kritiky.cz/ucitelka-lekce-z-manipulace-75/