Tygr a sníh (2005)

Mám ráda, když je člověk věrný sám sobě, když se snaží ostatní obohacovat o svůj pohled na svět. Rukopis Roberta Benigniho je jeden z těch nezaměnitelných, jeho přístup k životu je povznášející a jeho osoba ve vás vyvolává sympatie a shovívavost, protože je zřejmé, že být v jeho blízkosti déle umí také pěkně potrápit nervovou soustavu. Je roztržitý, nenapravitelný a ve chvíli, kdy vy šílíte hněvem či umíráte strachy, on neztrácí optimismus, za který byste ho nejradši poslali někam. Když mu však dáte prostor a budete otevření k jeho pokusům, bohatě vám to vynahradí a váš život bude veselejší, a přesně takové jsou i jeho filmy.

Roberto Benigni je vynikajúci komik a svoje vtipné scénky vie zoradiť (zrežírovať) do veľmi slušnej formy. Život je krásny (1997) patrí k mojim veľmi obľúbeným filmom. Tiger a sneh síce zaváňa Benigiho recykláciou (čo určte nohým divákom vadilo) no mne to nejako neprekážalo. Zasmial som sa aj zamyslel nad filozofickými úvahami o živote.

Tak nepriehľadný a chaotický natočený film som už dávno nevidel. Neviem ani čo si mám o tomto snímku myslieť. Ale nebavilo ma to rozhodne. Až príliš veľa prehnanej romantiky na môj v kus. Je to len samá poézia. Bez humoru, spádu a logickosti. Nudil som sa od začiatku do konca. Navyše Benigni mi tiež zrovná nepadol do oka.

Ze začátku jsem si říkala, jestli to Benigni myslí vážně. Vůbec jsem to nepobírala a ani vtipný mi to nepřišlo. Ovšem od části v Bagdádu se celý film úplně obrátil a já si to strašně užila. Už mi to připomínalo toho skvělého herce a režiséra. Možná bych tomu dala původně 3 hvězdy, ale jelikož scéna s kyslíkovou maskou a minovým polem mě rozesmála nahlas a na delší dobu, že jsem film musela stopnout, nedá mi to jinak než hodnotit 4 hvězdami. Přeci jen ne tak často mám u filmů mega výtlem. Místy to bylo samozřejmě smutné, ale únosným způsobem. A ke konci už to bylo takové roztomilé. Jinak mi to samozřejmě také nedalo trošku nesrovnávat s Život je krásný. Ale to je taková filmová pecka, že se by se to nemělo srovnávat s ničím, protože to prostě patří a bude patřit mezi top světové filmy. 6-7/10

Po neuvěřitelném a po právu zaslouženém úspěchu se snímkem "Život je krásný" se Roberto Benigni opět staví před i za kameru po boku své ženy Nicolette Braschi, aby natočil něco, co by mělo jmenovaný úspěšný snímek připomínat. Bohužel se jedná o neuvěřitelně prvoplánový snímek, který nemá ani zdaleka kouzlo režisérova opusu a nejen že nudí, ale hereckou kreací samotného Benigniho občas i štve.