Monstrum (1994)

Roberta Benigni nemám vůbec nakoukaného, takže na první dobrou na mě působil jako italská verzePierra Richarda. Fyzické herectví, výstřední vzhled a mimoňovitost-předpoklady pro přitahování různých katastrof. Jenže když dva dělají totéž, není to totéž. Srovnávání s Pierrem bylo vůči Bobovi nefér. Díky tomu jsem byl k první třetině Monstra zbytečně kritický, protože některé fóry mi připadaly prvoplánovité, humpolácké a ne tak moc zábavné. Netušil jsem, že jde jen o jakési předehry, že Benigni je šikovný scénárista, který si pointy pečlivě připravuje a že stačí být trpělivý... . Přitom zrovna já, který tak často kritizuji tiktokáře, že chtějí všechno honem honem, bych měl vědět, že přehnaná očekávání a netrpělivost, dokážou znehodnotit divácký zážitek i z jinak špičkového filmu. Čímž netvrdím, že Monstrum je pecka peckoucí, ale rozhodně jde onadprůměrnou komedii s velmi slušným scénářem, spoustou dobrých nápadů a herci, kteří byli vynikající.Jen je potřeba dát tomu šanci a přečkat kostrbatě a provoplánovitě působící dvacetiminutovku. Od určitého okamžiku ve mě ta míra nadsázky cosi odšpuntovala a najednou jsem se začal velmi dobře bavit. I přes pro komedie výraznou nadstopáž, jsem se ani chvilku nenudil a dokonce jsem v závěru pocítil i kousek laskavosti, kterou Benigni k divákům vyslal. A to přestože se dějem vine temná nit, v podobě brutálního masového vraha(jeden z důvodů, mé počáteční odtažitosti). Odhalení vraha je slabina závěru, ale Benignimu jsem schopen to odpustit. Mám rád chytré tvůrce a tím on jistě je.

Panebože! Francouzsko-italská velice šílená perverzní komedie, která zabíhá až do obskurních témat na vtipy, které však výborně fungují a umocňuje je herecký mistr Roberto Benigni jehož pohyby a úšklebky jsou gró bez něhož by nejspíše Maniak nefungoval. I když se scéna opakuje pořád má grády a je nabušená humorem, který se bude zdát primitivní, však na tom je Maniak postavený a v tom i exceluje na komediálním poli. ...Když Benigni mluví čínsky můžu se uřechtat smíchy...!

Trhlá komedieMonstrumspočívá hlavně na situačním humoru. Největším aktérem komických situací je sám tvůrceRoberto Benigni,který si krade celý film pro sebe. Některé gagy jsou naprosto famózní, ale mezi nimi občas nastane delší pauza. K tomu by asi nedocházelo, kdyby byl snímek o půl hodiny kratší. (65%)

Jedná se o další zdánlivě zanedbatelnou francouzsko-italskou komedii, kdyby však se na její tvorbě v takové míře nepodílel herecký a komediální živel, jakým je Roberto Benigni.. I když souhlasím, že v mnoha ohledech jde o spíše televizní provedení, tak není nutné se obávat, že by to mělo vliv na celkový projev.. Hlavním pojítkem celé palety zobrazených situačních komedií je postava Loriho. Osamělého muže, který je čirým parazitem společnosti. Nemá nouzi o tom krást, lhát či se nechat vydržovat.. Netrvá dlouho než si jeho delikventského chování všimnou i policejní orgány, ale nikoli pro jeho opravdové společenské prohřešky, nýbrž s podezřením, že jde o sexuálního delikventa.. S tímhle záměrem na něj nasadí mladou policejní důstojnici Jessicu, která povětšinou volí namísto terénní (pochůzkářské) práce spíše klidnou administrativu přímo z kanceláře.. Úkolem Jessicy je se vměstnat Lorimu do života za každou cenu, aby viděla jeho odpornosti na ženách na vlastní oči, případně aby ona sama posloužila jako objekt jeho perverze. Už jen zadání jejího úkolu napájí celou postavu paranoidní a podezíravou energií, která sama o sobě přináší několik kuriózních střetnutí.. Postava jakou ztělesňuje Lori je ovšem pouze maximálně vygradovanou představou každého dnešního sobce, který tkví v každém z nás.. Ovšem k mistrovství jeho kachní chůze musí už každý dojít roky tréninku.. Vtipná, jednoduchá i když na Benigniho poměrně vulgární groteska..70%

„Koukněte. Je to znepokojivé.“Pamätám si, že toto pustili neviem či na „Jednotke“, alebo možno na Markíze, určite sa to ale odohralo počas Silvestra v 9O. rokoch. Vtedy mali televízne Silvestre obrovskú sledovanosť, na televíznej pôde to bola jedna z najväčších a najveľkolepejších udalostí roka. A teraz si predstavte, že po hlavnom programe pár minút po polnoci, možno o pol jednej ráno, pustili toto. Svojráznu taliansko-francúzsku komédiu s kriminálnym podtextom o sériovom vrahovi s pošukom Benignim v titulnej úlohe. S TÝM Benignim, ktorý mal len rok dozadu v hre fiasko soSynom Ružového pantera. Dodnes na jazyku cítim trpkú pachuť sklamania. V r. 2023 som ale dostal netuším prečo dať tomu ešte jednu šancu. A dobre som urobil. Netvrdím, že je to komédia roka, ale Benigni tomu dáva veľmi veľa. Jeho počínanie a svojský herecký prejav síce nesadnú každému, ale ja osobne som sa pri sledovaní toho, čo tu predvádza, cítil ako keby som pri práci sledoval Pierrea Richarda a to už je vážne čo povedať. Benigni ovláda jeden z najväčších fígľov komiky a to dohnať situáciu do ad absurdna a tváriť sa pri tom vážne ako na pohrebe. Vďaka tomu všetko to jeho pitoreskné zhovaďovanie, expresívne preháňanie a pišišvorenie funguje na jednotku (chôdza v extrémne skrčenej polohe). Famózna je potom policajná pasáž, ktorá je zostrihaná tak, že neškodný týpek v nej pôsobí ako zvrhlé sadistické sexuálno-zoofilné zviera. Jedná sa o Benigniho autorský projekt, keďže okrem hlavnej úlohy si vzal na starosť aj spolunapísanie scenára a následne réžiu a produkciu.