Trvalá dovolená (1980)

Jak tady někdo napsal, film, u kterého vypadá, že všichni patrně při natáčení museli zešílet.:DD Minimální děj, samé zvláštní neživotné postavy, opakovaný nepřijemný zvuk, jak z tunelu, hudba omezujcí se na časté drnkání na jakýsi plech, divné situace typu ženská si na verandě cosi vesele brebendí, ale když k ni příjde hlavní hrdina, a chce se pustit do řeči, zděšeně ho seřve, ať jde pryč, když se hlavní hrdina rozhodne navštívit svou matku ležící v ústavu, místo aby byla potěšena, řekne mu, že ho poznala podle očí, které nejsou jeho, nepatří mu, výjmuli je tátovy z hlavy (:D), mezitím co to sleduje spolupacienta na lůžku, která se permantně řeže (:D). No, prostě film jako z blázince (:D). A přesto to pro mě mělo cosi do sebe a  některé vyřčené myšlenky hlavního hrdiny Allieho  mě fakt  zaujaly (Lidi, co jsem poznal jsou pro mě jako řada pokojů, když tam vejdete, jste zvědavý na nový pokoj. A po nějaké době se pocit novosti vytrácí. Potom se dostaví strach, plíživý strach. Nějaký hlas k vám promluví a je rozhodnuto. Je čas vzít roha/Každý je sám, ale je lepší potloukat se s iluzí, že člověk není sám, i když je, než celou dobu vědět, že je sám. Některý lidi si najdou rozptýlení v ctižádosti, ale to není nic pro mě.)Rozsekal mě závěr v přístavu, kdy se střetává s podobně smýšlejícím chlapcem, který musel rovněž změnit prostředí a odtáhnout do New Yorku, ze kterého Allie právě odplouvá ze stejného důvodu. Jako zobrazení toulavého života mladíka, který se bojí usadit a náplň života vidí v neustálém měnění prostředí, zevlování a courání po ulicích to bylo celkem zajímavé, Líbila  se mi ukázka odvrácených částí New Yorku, které často vypadáji  dost zpustošele. Každopádně na 72 minut je zde až moc míst, které jsou zcela hluché samy o sobě, bez nějaké zajimavosti a přidané hodnoty, která by se v nich dala najít (hra na saxofon, taneček u gramofonu) a ten hlavní chlapec Chris Parker byl teda děsnej. Ten film sice má určitou hypnotickou atmosféru, ale právě absence souvislejšího děje a  toporný hlavní představil z něj dělá podívanu, která není divácky zrovna vděčná.

"Youknow,sometimesIthinkIshouldjustlivefastanddieyoung."Debut môjho obľúbeného režiséra, ktorý som videl prvý raz až teraz. A nedá sa povedať, že by som niečo zameškal. Ja mám síce nezávislé filmy rád, ale odtiaľ potiaľ, táto uletená podivnosť ma proste vôbec nebavila. Hlavný hrdina Allie je vyšinutý, nesympatický fagan, ktorý sa len tak kade tade poneviera a vedie pritom veľmi čudné reči. A akoby to nestačilo, na svojej ceste, ktorá je cieľom, stretáva ešte väčších šialencov, ako je on sám (a tých hlúposti, čo sa tam natára!). Inak sa vo filme takmer nič nedeje (až na ten "šokujúci zvrat" s autom), kamera je až príliš statická (fádne zábery ošarpanej izby, či ošarpaných ulíc) a občas pôsobí dokonca až amatérsky (rozostrený obraz) a do toho všetkého znejú nejaké podivné zvuky (akési zvony, či čo). Malými zábleskami niečoho zaujímavejšieho sú scéna v blázinci, kde to šialenstvo konečne dáva aspoň nejaký zmysel a vystúpenie Johna Lurieho na saxofóne. Najlepšie na filme sú potom záverečné titulky so saxofónovou variáciou na "Somewhere Over the Rainbow" a s pohľadom z lode na vzďaľujúci sa New York."Let'sjustsay,I'macertainkindoftourist.Touristthat'sonapermanentvacation."

Přesně ten typ nezávislého filmu jaký "miluju". Odpudivý laciný vizuál za pár šupů, iritující pazvuky alias hudba, příšerný monotónně mumlající neherec v hlavní roli. A děj? Kluk se poflakuje, čumí dlouhé minuty do blba, případně (ne)mluví s pár lidma. Jediný plus je, že mě Jarmusch ve svém debutu ušetřil a utnul to po milosrdné hodině deseti minutách, taky to mohlo mít dvě hodiny. I tak stoprocentní odpad.

Bezemočně působící mladík s jedním nezáživným výrazem a vyprázdněným životem bloudí městem i bytem od ničeho k ničemu, cosi si popod nos bezcílně říká nebo čte, občas se ocitá ve společnosti stejně bezemočně působících lidí... a to se natáčí a vydává za umělecký film. Po většinu času jsem z toho měl dojem totálně zoufalé prázdnoty, k níž nemám slov a která probíhala bohužel bez kouska podmanivé atmosféry. Od odpadu to u mě zachránilo nakonec až posledních 10 minut z přímořského prostředí, kdy konečně dojde na malou změnu a spolu s mořem i na příval jisté atmosféry. Celý film a můj prázdný dojem z něj však v tomto případě ani vyústění zachránit nedokáže. A samotné jméno slavného režiséra už vůbec ne.[25%]

Ty vole... film naprosto o ničem. Teda, on by i o něčem byl, aspoň jak nám to prozrazuje závěr, ale to by se tam taky muselo dít něco souvisejícího s tím. V tom filmu mělo jít o mladíka, kterému se nechce nic, jen se někde poflakovat a nemakat, prostě chce mít "Trvalou dovolenou". Jenže celé je to natočené tak, že tam hlavní hrdina jenom nudně chodí z místa na místo a s tím, o čem to mělo být, to nesouvisí ani náhodou. Uživatel charge to ve svém komentáři celé shrnul naprosto přesně. Líbí se mi kamera, Jarmusch je tam znát, ale nejvíc je tam znát to, že tohle téma Jarmuschovi nesedlo. Jako komedie možná, ale i tak si to moc nemyslím. 2*