Soukromý vesmír (2011)

Chtěl jsem si sypat popel na hlavu, že budu paní Třeštíkovou lacině kritizovat, protože mě tenhle její film narozdíl od většiny jiných jejich filmů nudil, přičemž jedinej rozdíl spočívá v tom, že tentokrát neměla štěstí na zajímavej objekt svého dlouhodobého zájmu. Nakonec si ale říkám, že to tentokrát nedopadlo proto, že tomu tolik nedala, respektive že tomu dala málo. Možná se Kettnerovým fakt nic moc nedělo- kromě toho, že se rodily děti a v puse se jim po čase objevovaly zoubky. Ale přesto mi přijde, že to paní Třeštíková brala hákem. Málem to nebylo z čeho postříhat. Zachránila to ta četba z deníků. Bohužel ne co do spádu, pouze co do stopáže. Jsem o dvě dekády mladší než Kettnerovi, o 2 roky starší než Honza. Neodnáším si z toho nic, co bych dřív nevěděl. Třeba si v tom ale něco najdou mladší generace..? Stejně bych jim ale raději doporučil Manželské etudy. Tohle byla fakt taková B-Side Heleny Třeštíkové & spol. P.S.: Nehodilo by se přiznat podíl na režii synovi?

Tentokrát si režisérka Helena Třeštíková vybrala docela obyčejnou rodinu, která zažívá přesně to, co většina lidí. Normálně se jim narodí dítě, pracují a stárnou. To vše na pozadí dějinných událostí, které jsou ale tak trochu zbytečné. Hlavní hrdinové je totiž neřeší a ani je moc nezajímají. A tak sledujeme jen vstupy do školek a škol, předtím první zuby atd. Nic extra výjimečného. Snad kdyby jeden syn nebral drogy a následně je i nepěstoval a další nebyl líný. Žádný další silný příběh ale nelze čekat. Soukromý vesmír je zkrátka až moc soukromý.

Súkromný vesmír jednej rodiny v kombinácii s verejným vesmírom československej politiky plus Gotta. A samozrejme kozmonautika, od ktorej sa prvorodený Honza v dospelosti úplne odchýlil. Nemyslel som si, že to bude taký huličský film. Otec prezentuje svoje pestovateľské úspechy kvetmi a syn pestuje trávu na rôznych miestach po svete. Týchto za hodinu a pol zhliadnutých 37 rokov života je extrém aj na Třeštíkovú. Chcelo by to viac filmového materiálu, ktorého asi nebolo dosť, lebo rodina nemala vlastnú kameru. ––––Líbí se mi, že už se nemusím tvářit, že jsem mladá. –––– Myslím, že se s mámou máme mnohem radši na dálku než na blízko. –––– Jak to není napsaný a vyfocený, tak to člověk zapomene.

Poměrně nezáživné a monotónní zpracování. Celý film se točí jen kolem uspávající předčítání otce nebo sledování nejstaršího syna, který je prostě flákač a nic moc nenabízí. Vadilo mi, že matka rodu měla velmi malý prostor, který se ji dostal až ke konci filmu a dcery jakoby ani nebyly. Časosběrné dokumenty o obyčejných lidech mám rád, jejich osudy mě baví ať jsou jakékoliv, ale Soukromý vesmír mi celkově nesedl.

Jestli to měl bejt dokument o rodině, tak se to moc nepovedlo.
Celý je to postavený na synkovi, kterej chvilku smaží, chvilku cestuje, chvilku povídá o životě, chvilku radí s mařenou a na to, že zjevně v životě nedokázal mít ani vlastní dítě, tak je chytrej jak rádio. Tohle mít doma, tak sem jako rodič zklamal. A to, že se famílie zná s dokumentaristkou, z vyfetla ještě nedělá filozofa.