Smůla na patách (1967)

Zábery z tohto filmu použil SODERBERGH - ako flashbacky z minulosti hlavného hrdinu - vo filme THE LIMEY (ANGLIČAN / ANGLÁN). (9.8.2006)

Film so slabším nosným príbehom, ktorý ukazuje bežný život obyčajnej britskej rodiny, niekde na periférii sociálnej spodiny, zasahujúcej aj do drobných zločinov. Krádež je na bežnom pretrase dňa. Čo sa týka úbohej kravy, teda hlavnej antihrdinky, je to niečo na spôsob Výmeny manželiek, akurát ona vymieňa sexuálnych partnerov. Taký ten typ, ktorý si svojou vinou vyberá za partnerov mačov a potom je prekvapená, že to od nich fyzicky schytáva. Neviazaný štýl života ovplyvnený sexuálnou revolúciou v 60. rokoch odzrkadľuje aj to, že si filmári mohli dovoliť nasnímať občas aj niečo šteklivého. V jednej z rolí sa objavuje aj mladý Terence Stamp, ktorý tesne po filme Daleko od hlučícího davu je obsadený do netradičnej úlohy, aspoň pre neho. Podstata filmu nie je vyslovene zlá, chýba jej síce silnejší príbeh, len spôsob realizácie pripomína skôr dokument.(19.06.2023)

Atraktivní, ale sociálně slabé mladé matce zavřou manžela (potom i milence) zlodějíčka na roky do vězení, takže se při čekání (na toho druhého) musí nějak živit… i žít. Zkouší to jako barmanka či modelka pro amatérské fotografy, jako "rádodajka" si užívá se štamgasty… Ken Loach pozoruje její pinožení s odstupem, střípkovitě, spíš pozitivně, bez hodnotícího komentáře. Reportážní vyznění podtrhuje závěrečný pohovor s postavou na kameru.(31.01.2022)

Ken Loach se podíval na jednu obyčejnou holku a ukázal nám, jak může život stát za hovno. Vleče se od jednoho blba ke druhému, a když už to vypadá, že by mohla být šťastná, dostane další ránu. A dělá si to často sama. Přesto snímek nekončí negativně, vlastně vyznívá docela pozitivně. Je jen na nás, jestli si na světě najdeme to něco, jak být šťastní.(22.12.2016)

Kitchen sink realisma Ken Loach začínající s velkým plátnem. Kromě dramatu by se tu slušelo zmínit ještě jeden žánr - Loach totiž pracuje polodokumentární formou, ať už občasným převedením hlavní postavy do role vypravěčky, spíše nehereckými scénami či (a to zejména) stavěním kamery "opodál". Spíše tak než dojímavý příběh nešťastné Joy, která ne a ne kápnout na toho pravého, jde o dokument o způsobu života jedné generace nebo alespoň jejích vybraných zástupců. Což je debut chvályhodný i originální, ovšem zároveň nepříliš zábavný.(29.01.2012)