Hledá se Eric (2009)

Chtěl jsem se po Chacun son cinema přesvědčit, jestli Loach opravdu dokáže natočit komedii a vida, fakt jo... Jen se mu z toho krapet vytrácí realističnost, na které tak často staví a závěr je pak už poněkud mimo, ale když se nebudu zabývat tím, že je to Loachovo, je to vlastně celkem jedno - a možná je to jedno i s tím. Jeho typické prvky zůstávají nadále - hlavní postavy z chudé dělnické třídy a jejich složité životní osudy. Možná si ale Loach řekl, že když už zde má nadpřirozený prvek, tak proč SPOILER by tomu nemohl dát i nerealistický happy end, díky kterému je to nakonec takovou jeho verzí pohádky pro dospělé. KONEC SPOILERU. Tím pádem ano, je to fajn, pobavit to dokáže, narativ funguje, motivy se zdařile propojí a finále potěší. Já si to užil a i výjevy Erica Cantony coby Bishopova životního guru/strážného anděla(/dosaďte si tam co chcete) mi přijdou jako fajn nápad. Nejde o originální nápad, vlastně docela běžný komediální nápad, kde má hlavní postava imaginárního pomocníka v životě, ale Hledá se Eric je typicky britská verze těchto filmů, včetně prvků fotbalu, hospod, vulgarit a určité pospolitosti dělnické třídy, která si musí často pomoct sama. Jen škoda, že to působí tak obyčejně a po řemeslné stránce to sice má co nabídnout, ale zase nic z toho nepůsobí dostatečně výrazně. Takhle je to obohacení žánru pouze lokální, sice stále mile, ale ve výsledku ne tak silné, jak mohlo být. A hudba je poněkud monotónní. Sice teď ještě nevím, jestli bych si to někdy pustil znova, ale dát nižší hodnocení by mi přišlo nedůstojné, když se mi to čistě divácky vlastně líbilo, jen k tomu mám pár výhrad, přes které se ale uvnitř dokážu přenést. Btw úplně jsem dostal chuť jít zase do typického britského pubu, na pintu a výběr z deseti piv sice spíš velkých pivovarů, ale za to z různorodě vypadajících píp. Slabé 4*

Hledá se Eric ve svém životě a postojích... a jak jsem mohl tušit dle jména Kena Loache, z jehož novější tvorby jsem viděl nedávnoAndělský podíl, byla to zase hodně výživná i emocionálně pestrá nálož. Já žasnu, jak tento režisér dokáže naprosto nenuceně, s lehkostí, bez citového vydírání v jednom filmu kombinovat nepříjemně depresivní drama s naprosto odzbrojující vtipnou komedií... a kdyby to pořád nestačilo, kromě opětovné krimi zápletky zde pravidelně dochází i na milý fantasy prvek! Osobně mě nerušil, díky němu si totiž často užijeme ty nejkouzelnější zdejší chvilky možného jedinečného setkání a pokud bychom chtěli v tom vidět co nejvíc (leč tím více trpké) reality, pořád si můžeme nečekané zásahy idolu interpretovat i jako ryzí představu spějící k psychické záchraně. Opakovaně mě na Loachových filmech baví i vysoce civilní, přesto dostatečně zábavné výkony málo známých herců (tady výborný Steve Evets) a autenticky obsazovaných neherců (zde jsem se mohl seznámit se zajímavou osobností slavného fotbalisty Erica Cantony ve výrazné roli sebe sama). Dvojice sympatických Ericů byla moc povedená, rozhodně víc než oba problematičtí synové méně slavného Erica dohromady. :o). Jen mi chvíli trvalo, než ve mně probudila zájem i (zpočátku hlavně retrospektivní) linka nešťastného vztahu Erica s Lily, časem se z ní však vyklubal další působivý střípek celého příběhu. A díky nepředvídatelnosti zbylých linií, kdy jedna vyvrcholí hodně svéráznou davovou akcí, ani nevadí, že vyústění tohoto vztahu lze časem docela předvídat.[80%]

Dovolím si povedať, že som futbalovým fanúšikom a meno Cantona je jednoducho legendou medzi rovnými. Tento snímok sa ale u mňa určite nezapísal veľkými písmenami. Možno to bude aj tým, že sa tu zišlo viacero pre mňa negatívnych premenných - slabo podaný britský humor, chaotický dej, nudné prevedenie a do toho všetkého až príliš anglické reálie, ktorým nemusí každý zahraničný divák rozumieť. Miestnym sa to určite páči, mne to nedalo veľa. 50 %

Filmy Kena Loache jsou pro mě vždycky hrozně těžká písemka. Témata, která jsou mi hodně blízká, ale s postavami, kterým vůbec nerozumím. V případě tohoto filmu mě opět naprosto absolutně nalákal Eric Cantona, jenže když se na scéně objevil sociální případ Eric, kterého žije totálně civilní Steve Evets, nestíhal jsem kroutit hlavou. Žánr sociální drama je tu zvládnuto možná na jedničku, ale kdyby nebylo závěrečné lehce neuvěřitelné scény, která je jak z jiného filmu, asi bych to ustálil na tradiční režisérovo tříhvězdičkové ocenění. Nejlepší scény filmu jdou nicméně do té místní nálevny a za fanoušky dvou různých Manchesterů.

Film, ktorý strieda dve polohy, jednu vážnu a jednu odľahčenejšiu a je iba majstrovstvom Lavertyho a Loacha, že nevznikol nesúrodý guláš, ale fungujúci celok. Eric Bishop je atypický hrdina, ku ktorému si možno budete hľadať dlhšie cestu, ale prítomnosť druhého Erica ako mentora tomu výrazne napomôže. No a nečakané a vtipné akčné finále je asi tým najlepším záverečným aktom, aký kedy Loach nakrútil. I keď pochopím, že napríklad zatknutie v dome môže byť pre mnohých vzhľadom na nie až tak vážny tón filmu až príliš silné kafe.