Andělský podíl (2012)

Trochu mě překvapuje, že se tu často objevují názory zmiňující, že se každý sígr může změnit k lepšímu a že je v pořádku, když k tomu použije i nelegální praktiky jako třeba loupež. Nějak se s tím neztotožňuji a přijde mi, že z toho vyleze daleko víc. Hlavně mi přijde, že se to Loach snaží stylizovat jako oddechovou komedii na vážné téma, kterých v USA vzniká hafo, ale jen proto, aby se to prodalo a sám pak tenhle koncept obrací trochu naruby a zároveň divákům nechává interpretační volnost, aby sami určili, jestli se budou řídit vlastními názory, morálkou či stylovou konvencí. SPOILER Osobně mi nepřijde, že by zde vše bylo tak průhledné, jak se může zdát. Parta trestanců okolo Robbieho sice tvoří vtipnou bandu, ale když v závěru plánují něco společně, jde o loupež a ne zrovna čisté získání většího množství peněz. Důsledek a pozdější výsledek je takový, že si zisk rozdělí na čtyři části, přičemž druhou šanci zdá se využije jenom Robbie, zatímco jeho kolegové nejspíš peníze prochlastají a zůstanou tam, kde předtím. A jelikož Robbie celý život neznal jiný větší způsob výdělku či přežívání, tak si na svoji druhou šanci nakradl. Takže ani on nekončí kladně, ale neutrálně, s tím, že se snad zbavil Chucka a snad se poučil, ale není to tak jasně řečeno a dostaneme jen příslib happy endu. KONEC SPOILERU Tudíž mi opravdu nepřijde, že by to byla agitka ve stylu "každý zloděj je uvnitř strašně hodný", protože hlavní postavy se jako jednoznačně kladné jen zdají, ale zároveň jsou z prostředí, kde by se něco jednoznačně kladného hledalo jen těžko. O to mi to přijde funkčnější a ucelenější, ačkoli závěr působí poněkud urychleně a humor ne vždy dopadne na úrodnou půdu (hlavně co se týče první degustace, kde dojde na fekální humor), ale celkové jsem velice spokojený a ačkoli to není tak sociálně kritické jako Kes (a ani to tak nemá být), pořád v tom hlubší kritika zůstává. Je to takový feel-good film, který se za feel-good spíš maskuje, ale přesto pořád je feel-good. A levicovou propagandu bych hledal fakt úplně jinde. 4*

Andělský podílmě nesmírně potěšil i díky tomu, že film kloubící tolik pocitově odlišných tváří jsem už déle nepotkal. Říkal jsem si, že den poKesovi(1969) chci od Kena Loache zpestření nějakou z jeho komedií a navzdory skvělé a originální úvodní scéně jsem pak déle nechápal, kde se ta komedie skrývá v tomto často drsném a bezútěšném příběhu?! Ono to totiž působí jako klasické Loachovo sociální drama – stylově i tím, jak jsou postavy vrženy do nepříjemných situací (zde soud, nucené práce i časté násilí) – navíc se tu zpočátku mluví leckdy tím nejspodnějším slovníkem, což mě spolu s atmosférou uvádělo spíše do nechutné deprese. Jenže postupně se tu začnou nenápadně objevovat jiskřičky až jiskry radosti ze života. Hlavní hrdina bojuje mj. se stavy vypuzujícími k bezdůvodnému násilí, ale v jiných scénách se začíná stávat sympatickým. Ve dvou dlouhých scénách zažijeme i poutavou exkurzi na téma výroby i uskladňování whisky, vedle toho se vydáme s hrdiny na velkou tůru v skotských sukních, která se stává jakýmsi vnitřním očistcem i příležitostí pro další zločin současně. V průběhu cesty nás potkají zábavné zážitky, kdy není nouze o stále víc přítomný humor (byť párkrát, žel i fekální)... a najednou si s bývalými trestanci kráčíme horskou stezkou v doprovodu skvělé hudby, po vrcholném zážitku ve sklípečku se stává film i velmi napínavým a najednou mi znepokojeně dochází, že se coby divák ocitávám taky na ideologicky nesprávné straně zákona... no, nesmírně mě to bavilo...a jedem! ♫:-)[85%]

Loach si libuje v prozkoumávání sociálního dna, a tady se věnuje ještě spíš podkategorii nedostatku elementární inteligence svých postav, které jsou opravdu krajně nesympatické, a přitom i nezajímavé. Nejzajímavější na filmu je tak obrat, kdy zkusil svůj typický styl "všichni jsou v p*deli" v druhé půlce vyměnit za skoro "feel good" atmosféru, a moc mu to nevyšlo. Snaha polepšit se je jistě chválihodná a potřebná, ale jak se říká, jenom snaha nestačí. Navíc si nemyslím, že prodat kradenou whiskey je nějaká cesta ke zlepšení morálky - žádní andílci z těchhle grázlíků zkrátka nikdy nebudou. K tomu mají daleko jako tenhle film kTrainspottingu.

Trpkosladká sociálna sonda, vďaka ktorej môžete tak trošku nahliadnuť do výroby whisky, ale najmä do osudov štyroch stroskotancov, ktorí majú život prakticky pred sebou, pokiaľ sa rozhodnú konečne sa vydať tou správnou cestou.
Hlavná postava Robbie o vlas unikne väzeniu. Práve sa mu narodil syn a má možnosť začať odznova. Lenže uniknúť minulosti a zahubiť v sebe svojich démonov nie je také ľahké.
Pri odpykávaní si svojho trestu spoznáva kleptomanku Mo, Rhina a Alberta, ktorý inteligenčne nebol príliš obdarený. Ich vedúci skupiny Harry má vášen pre whisky a rozhodne sa vziať ich na degustáciu. Táto jedna udalosť ich životy obráti naruby... V tomto prípade britský režisér Ken Loach zvolil viac humoru a trošku odľahčenejší, rozprávkový štýl. Naproti mojej veľmi obľúbenej snímke Ja, Daniel Blake, v ktorej sa poctivý človek pasuje s nešťastne nastaveným sociálnym systémom, si v tomto filme Robbie svoju druhú šancu na život doslova kradne. A s tým sa úplne nestotožňujem...
Napriek tomu vtipné, dobre zahrané a tvoriace otázky v hlave.

Jestli by se dalo něco vytknout, tak možná to, že přinejmenším pro mě by bylo přínosnější, kdyby se věnoval prostor dalším postavám, takové té "tarantinovské multiplikaci", kdyby se nesnažila dělat sociálně realistická komedie za každou cenu. Občas jsem váhal nad tím, jestli se určité vyloženě fekální výjevy mínily tak, aby vyvolaly v divákovi smích (nikoliv dostavené obecné znechucení). Tím by snímek vyloženě ztrácel z hodnocení oproti výkladu, že se těmito pasážemi chtěl zesílit důraz na potřebě zdrhnout od této společnosti a ničím se nezdržovat. Prostě makat a zachránit si „ksicht.“
Jako jednoznačný klad pak hodnotím to, jako přiměřeně se přistupovalo k tomu, jaký prostor se bude věnovat „expedici za záchranu ksichtu.“ Všechno delší by už pak bylo vysloveně otravné (pokud by se tedy nepřišlo s nějakým zásadním nápadem na oživení…)