Slepí manželé (1919)

Erich von Stroheim bol formálny vydierač. Nechápte ma zle, ale jeho precízna réžia dávala všetkému zmysel. Ako herec skôr prehrával a škeril sa, ale išla z neho akási charizma, ktorá mu dávala punc originálnosti. Na to, ako bol tento režisér a herec ( práve v tom poradí ) uznávaný, mi akosi stále neprichádzať na um, prečo bol tak geniálny. Jeho GREED je majstrovské, opulentné dielo a jedno z najlepších nemých diel v histórii kinematografie...budem musieť preskúmať zvyšok jeho tvorby, aby sa mi dostalo odpovede na moju otázku.

Debut Von Stroheima pozostáva z manželskej krízy, kedy flagrantnejší manžel (resp. muž s laxnejším prístupom k svojej polovičke) venuje svoj voľný čas na výlete horolezectvu a mladá manželka pod vplyvom nového nápadníka váha nad svojim budúcim osudom. A práve zápornejšiu postavu si vzal na plecia samotný Stroheim, ktorý so svojím imidžom uniformovaného (v tomto prípade i dotieravého) muža vyzerá hádam vždy rovnako (s črtami podobností M.R.Štefánika). Keď bolo treba, pohral sa s montážou, keď bolo potrebné členiť interiéry a obmeniť ich za technicky náročnejšie zábery exteriérov, aj to zvládol, čo je ale najdôležitejšie, naratívnosť neutrpela až takou lacnosťou, finále bolo docela nepredvídateľné a psychológia charakterov tomu náležite odpovedala.

Více než drama z prostředí velehor a horolezců se jedná o vztahovou hříčku, kdy muž zanedbává manželku, která touží po lásce, čehož využije oficír, aby se jí dvořil. Když na to manžel přijde, dostaví se žárlivost a po vysvětlení mu dojde, že by se své ženě měl věnovat. Nebylo to špatné, ten nápad byl ve své době originální a herci byli sympatičtí skoro všichni, jen tomu chyběla trochu větší jiskra.(20.12.2022)

Erich von Stroheim se toho nebál. K režijnímu debutu, podle vlastní knihy, si samozřejmě napsal scénář, točil v exteriérech, ve vlastní produkci,  producíroval se před kamerou v jedné z hlavních rolí a ještě si pohlídal finální sestřih. To zaslouží klobouček. Film je to dějově poměrně přímočarý, včetně vystupování postav, kterým se Stroheim nikdy nedostane pořádně pod kůži a vyznívají dost ploše. Upřímně se divím co mohla panička očekávat od ústředního tatrmana v uniformě, i když vypadala ve společnosti do sebe zahleděného manžela dost zoufale. Závěr filmu v horách je ovšem vcelku povedený a proto hvězdu přihodím.(28.01.2022)

Film, který jsem neznala, film, o kterém jsem ani neslyšela. Ale jméno Stroheim je dostatečně známo, proto jsem se podívala. Slepí manželé mají dvě roviny, drama či thriller - situace na horách, ale i milostný příběh. Nevím, co mě bavilo více. Obojí se celkem zdařile doplňuje, ale film celkově mě zase až tak nechytnul. Opět jedno z děl, u kterého jsem sice ráda, že jsem jej viděla, protože jméno režiséra je pojem, ale nemám potřebu to vidět znovu, zvlášť, když se jedná o němý film.(15.06.2013)