Satan bouche un coin (1968)
Sledovat Satan bouche un coin online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Satan bouche un coin
The film is a series of images, shown in short takes (anywhere from a few frames to 30 seconds), of more or less fetishistic imagery (something Bouyxou was particularly fond of). After a credit and title sequence written on naked human flesh, the viewer sees the brilliant Molinier standing sanctimoniously in front of a screen. Soon he is joined by a woman, and he fondles her breasts while retaining his signature grin. Molinier seems to almost be the 'ringmaster' of the incidents, with almost every minute episode cutting back to him. His presence is one thing that makes this film remarkable; the same sort of aura that exists in Moliniers famous self-portraits and cut-ups is present here, on screen. (esotika.blogspot.com)
Obsazení
Podobné filmy jako Satan bouche un coin
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (1)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Podivnost, z které čiší dekadence na všechny strany. Páteř filmu tvoří sekvence s malířem a fotografem Pierrem Molinierem (který proslul mimo jiné svým výrokem, podle nějž měl sex se svou zesnulou sestrou). Ten je zde zachycen ve své obvyklé podobě, v dámském korzetu, s rudou škraboškou a děrovanou punčochou přes hlavu, přičemž olizuje a hladí polonahou dívku, která ho vzápětí zase štípe do prsou. Scény s Molinierem jsou prostříhány záběry na muže, vyndavajícího si v detailním záběru umělé oko, povalující se nahou zakrvácenou ženu nebo otevřené makety těl novorozenců, určené zřejmě k výuce anatomie. Nejzábavnější je asi montáž záběrů postupně se odhalujícíhího Moliniera a detailu mužského genitálu a v reakci na to ohromený pohled roztomilé holčičky. Celé to doprovází varhanní hudba, upomínající na lunaparkovou sekvenci ze Spalovače mrtvol. Režisér filmu, francouz Jean-Pierre Bouyxou je filmovým kritikem, hercem a občas i režisérem libujícím si v obskurních žánrech. O tom ostatně svědčí i jeho spolupráce s lidmi jako Jean Rollin nebo Alain Payet. Soudě podle tohoto filmu, v míře dekadence své známější kolegy dalece předčí.(09.12.2010)
Zdroj: ČSFD.cz (2010-12-09)