Proč jsme bojovali VI.: Boje v Číně (1944)

Šestý díl filmové série amerického vládního informačního úřadu Bitva o Čínu je z propagandistického hlediska vynikajícím výtvorem. Frank Capra v tom demokratickém jméně Spokojených států amerických kreslí potřebnou podobu informací ve prospěch vybudování uvědomělosti a získání podpory svatému světovému zájmu. Což bylo s ohledem na daný stav věcí apokalyptických hrůz světové války pochopitelné a záslužné, ale jásat v současné době nad filmem z dokumentaristického pohledu je nesmyslné. Čína je předkládána jako nejstarší civilizace ve světových dějinách, obdivují se její kulturní skvosty a důležité příspěvky čínských vědců a vynálezců, ukazuje se mírumilovný a sjednocený národ, věřící ve vzdělání. Čína v té době byla rozdrobená a zmítaná vlastními ozbrojenými střety. Japonsko po vynuceném otevření se světu v polovině 19. století, kdy muselo podepsat velmi nevýhodné obchodní smlouvy, začalo s přestavbou společnosti, razilo demokratizační procesy, modernizovalo se a vsadilo na nové a účinnější technologie. Japonsko bylo též spojencem západních mocností v oblasti východní Asie, s Čínou vedlo vítěznou válku roku 1895, od té doby jim patřil ostrov Tchajwan, v Mandžusku získalo Japonsko zvláštní postavení, které se postupem let zvýraznilo. Japonsko bylo jedinou zemí mimo západní okruh, které se podařilo dostat na stejnou úroveň světových mocností, v první světové válce bylo navíc jedním z oficiálních vítězů, ve 20. letech se produkce japonského zboží stala postrachem západních výrobců. Pokrytectví západních mocností v koloniální a hospodářské politice, světová hospodářská krize, která nastolila otázku funkčnosti mezinárodního ekonomického řádu a vyvolala pochyby o smyslu takovéhoto společenství demokratických států i o účelnosti vlády parlamentních stran, nástup fašistů a nacistů v Evropě, prudký nárůst čínského nacionalismu a nutkavá potřeba vytvořit v severní Číně nárazníkovou zónu komunismu Sovětského svazu, to vše přispělo k postupnému vzestupu japonského militarismu a k jejich vydání se na cestu řízeného imperiálního hospodářství, v jehož rámci bude zajištěna životní úroveň všem. Japonskou slabostí byl nedostatek surovinového bohatství, proto válka ve prospěch rozkvětu hospodářství. Mimochodem, Francouzi po kapitulaci Německu sami předali své asijské koloniální panství Japoncům. Japonsko bylo nezpochybnitelným agresorem, z tohoto pohledu je jeho porážka zasloužená a propagandistické hledisko opodstatněné, ale jako nezávisle informující dokument je film nepoužitelný.(18.04.2020)

Díl 6 propagandistické série se skládá ze sedmi částía mě to opravdu baví! PS: Download:http://www.archive.org/details/BattleOfChina(09.03.2012)

NFR 2000(02.04.2004)