Úžasná událost (1936)

Hlavní hrdina snímku zdědí dvacet milionů dolarů a co teď s tím? Zvlášť když měl do teď naprosto spokojený život a žádné peníze nepotřeboval. Což je ovšem v ostrém kontrastu ke všem z jeho okolí, kdy kolem většina začne kroužit jako mrchožraví supi. Sám sice má tvář prosťáčka, naštěstí ale hloupý není a dokáže se překvapivě bránit všem hrabivcům. Námět pro konverzační komedii jak dělaný. Režisér Frank Capra podobné kousky umí výtečně (Život je krásný, Pan Smith přichází). I tady se nevyhnul klasickým šablonám a klišé, nicméně mi to vůbec nevadilo.Příběh plyne v odlehčeném duchu, postavy jsou fajn, dialogy zábavnéa to nápadné moralizování, že ke štěstí není potřeba žádných peněz, se mi vlastně líbí. Velmi mě bavilo sledovat všechny ty postavy, jak jdou po penězích jako slepice po flusu a hlavnímu hrdinovi je to jedno a jen si tak s tou situací pohrává. Vcelku s hlavním příběhem souzní i ta romantická linka. Tvůrci také vhodně využili následků Velké hospodářské krize a v podstatě udělali (chudým) divákům krásný filmový sen, kde to dopadne lépe než v realitě.(80%)

Ach, tak tohle bylo vynikající! Funkční jako romantická komedie i lehce mravokárné drama, které však přes prsty ničemníkům nedává nějak velkolepě ani srdceryvně, ale vtipně a chytře, Závěrečná obhajoba páně Coopera u soudu dodala poslední cípek do pětihvězdičkového zážitku.  Hlavní hrdina s defacto švejkovským šmrncem nádherně proplouvá světem pokrytců, lhářů a hamounů, aby nakonec skončil v náruči jen zdánlivě cynické Jean Arthur a vůbec se  mu nedivím.

Longfellow Deeds žije v neznámém městečku, píše básničky a hraje v tamní kapele na tubu. Když mu ale strýc odkáže 20 milionů dolarů, je nucen jít do New Yorku, kde je vržen do odlišného světa chtivých a závistivých lidí, kteří se honí jen za penězi a kariérou. Oni naopak jeho laskavé, volnomyšlenkářské, upřímné (a přímé) chování berou jako naivní a každý chce získat jeho peníze. Jak si někdo tak nezkažený jako pan Deeds s novým světem poradí? Střetnutí dvou odlišných světů v komedii s velmi nadčasovými hlubokými  myšlenkami. Celé prakticky postaveno na neuvěřitelně úžasných hereckých výkonech, kterým práci ulehčují výborně napsané postavy a hravý, ale velmi úderný a chytrý scénář. Film je neskutečně vtipný a milý, zahřeje na srdci, ale zároveň vám doširoka otevře oči v tom, že být sami sebou je jedna z nejcennějších věcí, kterou máme. Kromě názorné ukázky nechutné moci předsudků a peněz (které se snaží zničit člověka, který je prostě jenom hodný) snímek ukazuje, jak krásné je být upřímný a vyjadřovat emoce naplno. Být vychovaný skřítky zní přeci jenom lákavě...

Po komediální stránce impozantní snímek, neb humorem, místy i groteskním, stále pobaví svým důvtipem, vtipem i humornými situacemi. A přitom pojednává vcelku vážnou situaci. Život prostý a tak nějak obyčejný. To známe všichni. K ozvláštnění máme kromě práce také nějaké koníčky a jinou zábavu. Ale co když se jednoho krásného dne dostaví nějací pánové s informací, že zemřel strýček a zanechal po sobě mění ve výši 20 milionů dolarů. Ve třicátých letech minulého století? To byla ohromná částka. A v takovém případě se hned začnou dít věci. Snímek se ale hodně drží na uzdě, takže až bláznivě komediální, jakýmkoli způsobem pobuřující, melodramatický, či sentimentální zase až tak moc není. Každopádně má atmosféricky dokonalou rovnováhu ve své příjemnosti, zajímavosti a dokonce i napětí. Snad každý má někdy sen o tom, že by se náhle nějaký podobně takový zemřelý strýček s nemalým dědictvím objevil. Jenomže po celé následující etudě, jaká šťastlivci v tomto příběhu nastane, by si poté nejeden přál, aby žádný takový strýček snad ani nebyl. Svým způsobem je snímek pohádkou o tom, kterak dobro zvítězilo nad zlým kapitalismem. Tohle na svém půvabu rozhodně nic neztratilo dodnes.

Nevadí mi ten ľavicový, priam antimaterialistický postoj, dokonca by som povedal, že mi je celkom sympatický. Veď v rámci hollywoodskej produkcie, kde sa to len tak hmýri samými americkými snami, je tento opak amerického sna celkom sviežim vánkom. Čo mi už ale vadí, je tá všadeprítomná a značne prehnaná naivita. Aj ďalší slávny režisérov filmIt's a Wonderful Life (1946)je podobne ľavicovo ladený, tiež je v ňom prítomná zidealizovaná viera v ľudské dobro, napriek tomu ma v ňom žiadna naivita nedráždila a film považujem za úplne skvelý. Možno je to čiastočne tým, že má rozprávkový kabát, ktorý s tým zidealizovaným svetom perfektne ladí (navyše dvojica James Stewart - Donna Reed u mňa jasne vyhráva nad dvojicou Gary Cooper - Jean Arthur). Aby som sa ale vrátil k tomuto filmu, postava Longfellowa Deedsa (výborný Gary Cooper) s nepoškvrnenou čistou dušou, ktorý dokáže takmer všetko vyriešiť sedliackym rozumom a keď to inak nejde, tak aj päsťami, má určite svoje čaro. Zaradené v zozname1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete.