Plná kapsa zázraků (1961)

Velmi příjemná komedie se zajímavým, skoro až pohádkovým námětem gangstera a žebračky s jablky, která je vyšperkovaná tunou bláznivých a hlavně vtipných gagů. Zlatým hřebem vtipných situací je naprosto kouzelný Peter Falk, který v roli věčně kverulujícího gangstera pěkně potrápí bránici. Občasné záchvěvy naivity či snad kýče jsou (jako vždy) v Caprově podání provedeny s takovou grácií, že nevyznívají vůbec nepatřičně.

Bylo to naivní? Bylo to kýčovité? Bylo to občas přehnané? Bylo to příběhově neuvěřitelné? Na všechny otázky se dá odpovědět - Ano. Pak je tady ale ještě jedna důležitá otázka... vadilo nám to? Ne! Protože to byla taková vánoční pohádka pro dospělé a v podstatě většina vánočních pohádek taková zkrátka je. Dalo by se také řícttypickýCapra.Pozitivní,naivnívtomdobrémslovasmyslu,lehcemoralizačníapředevším pohodový. Stejně jako většina jeho předchozích filmy, co jsem viděl. Velmi zajímavá byla i herecká sestava. Prý to při natáčení dost vřelo, na filmu to ale není poznat a jak už jsem psal, vyzařuje z něj pohoda a pozitivní atmosféra. Mimo hlavní postavy nás pobavil i Peter Falk v pro něj netypické komediální roli. Ve filmu není moc akce, napětí je také pomálu a příběh je prostý... tím hlavním jsou dialogy, které jsou po většinu času moc fajn a v některých detailech přímo skvělé. Rád dávám spokojené čtyři hvězdy a doporučuji především do předvánočního času.(80%)

Právě jsem viděl zástupce speciálního žánru, kterému se říká filmový cukrkandl. Není v něm ani špetka soli, jen rafinovaný cukr, barviva a trochu jablečné šťávy. Ovšem, je to dobře udělaný cukrkandl. Bohužel nejsem milovníkem přeslazených dropsů. Ještě že tam bylPeter Falk, kvůli němu jsem si film pustil. Jeho postava nakonec film zachránila před mým kritickým pohledem. Jako jediný se choval rozumně, všichni ostatní byli blázni a podivíni. A když jste jediný rozumně uvažující člověk mezi přehrávajícími bohatými hollywoodskými hvězdami hrajícími si na žebráky a gangstery, začnete působit jako komická figurka. Bavil jsem se při každé jeho scéně a hlášce. Dokonce tu mluví i o své manželce, kterou celý film nevidíme. Že by paní Columbová?

Pozitivní je, že Capra se tady nezapřel a pořád jde poznat, že je to film jeho kvalit - ať už v pečlivé výstavbě některých scén (zvlášť té, kdy si Jablečná Anča čte dopis, míjí lidi na ulici a postupně se její nadšení mění ve vyděšení, zatímco ostatní ji jen pořád naštvaně míjí, jelikož se jim "plete pod nohy nějaká žebračka" - ta scéna je fakt geniálně natočená), tak i úplným závěrem, který stejně jako vŽivot je krásnýjde od smutku v prázdné velké místnosti k její velké zaplněnosti, která přinese až krapet přecukrovaný happy end. Tudíž i věřím, že Caprovi opravdu záleželo na tom, aby se mu remake oblíbeného námětu povedl. Jak moc je pak ale vždycky subjektivní, u mainstreamové americké tvorby obzvlášť. Za sebe ale říkám, že i přes pár dobrých nápadů a pár vypointovaných dialogových scén, kterých je zde přehršel (ale hromadné telefonování v tom naopak vynikne), mi to sice přišlo jako fajn film, ale na víc jak jedno zhlédnutí určitě ne. Moc mi do toho nezapadlo veškeré to gangsterské podhoubí, jehož volbu pro něj jsem moc nechápal (možná snaha obejít cenzurní kodex a dostat tak do filmu tohle téma?) a popravdě mě zajímalo i výrazně méně, než vše s žebráky a Jablečnou Annou. Není to nic extra, nic zvlášť fascinujícího, oprotiŽivot je krásný, který nabídne mnohem víc snad jakémukoli typu diváka. Tohle je takový fajn film na Vánoce, ale jindy jaksi bez šance vyniknout, jelikož na to je příliš obyčejný, příliš málo akcentující zvláštní mix motivů a s happy endem za každou cenu, který ale nic úctyhodně neuzavře. Možná jsem neměl pár měsíců zpátky vidětŽivot je krásný, třeba by mi to sedlo víc, ale takhle mi to ve srovnání na víc než tři hvězdy neobstojí... Lepší 3*

„Kdybys desetkrát chtěl, bejka nepodojíš."V normálním životě určitě ne,  ale v téhle hollywoodské pohádce, v této jisté variaci na Pygmalion, kde se nestačíte divit, jak se "housenka proměnila v motýla", je asi možné cokoliv. Celý ten příběh je plný nepravděpodobných dějů a zejména v závěru je to trošku kýčovité. když to ale člověk vezme jako pohádku pro dospělé, tak asi proč ne...