Příšerná chvíle (1927)

Kocka a kanarik zas niekto prelozil ako Priserna chvile. Reziser Paul leni /Kabinet Voskovych figurin 1924/ natocil mimoriadne dobry, kvalitny film o tom, ze po smrti stareho pana Cyrusa Zapad sa moze jeho testament porecitat az za 20 rokov po jeho smrti. teda fakt masaker, mna by to nenapadlo, len som videl nazhavene pribuzenstvo jak su na majetky, ktore sa uz -uz chystaju podedit. Dobre im tak, majetky su u mna hovna, no ale s5 k filmu. Do dedenia je zapleteny este pravnika ten musi riesit iste veci. Dobre sa na to pozeralo, fakt namakane tempo, slusne dialogy, akurat herci su mne hodne nzanmi,m nepoznal som ani jedno meno. Nedam vsak maximalne hodnotenie, lebo spojenie horor + komedia sa vydari len malokedy, naprikald u takeho Pitra Jacksona : 83 %

Tak poprvé jsem u toho usnula. Když na něco v noci čekáte a ono to stále nepřichází, není se ani co divit. Humorná složka na mě nepůsobila skoro vůbec, zasláma jsem se jen jednou a to bylo stejně z titulků. Myslím, že je to ale spíš dáno absencí hlasovou, kdy není slyšet ironie, tón, dynamika, dramatičnost apod. Snad mluvená verze bude minimálně v tomto ohledu přínosnější. Prostě jak někdo v němém filmu nikam nepadá, nekope někoho do zadku, nehází dorty apod, (jak to známe od Keatona a Chaplina), asi to na mě nefunguje. Námět a začátek perspektivní, ale potenciál nevyužit. Já bych spíš řekla, že je to taková milá úsměvná detektivka s trošičkou toho postrašeníčka, které možná kdysi fungovalo. Dnes už ne. Docela jsem se nudila, bohužel.
A jak to asi dopadne, když se do vás zabodne péro a vy se nemůžete hnout a musíte sledovat, jaxe dvě dámy svlékají?All men are alike, only some are worse.A ženský jsou vůbec nejhorší :)

Za mystériami strachu a šialenstva je najčastejšie túžba po majetku. Táto téza sa rozšírila neskôr v tisícovkách rôznych thrillerov aj hororov. Na sklonku nemej éry ju Paul Leni veľmi elegantne spojil do zmesky tajuplného mystéria o ponurom dome so strašidlami minulosti (duch bývalého majiteľa) i súčasnosti (šialenec na úteku) a odviazanej komédie.

Podľa divadelnej hry "Mačka a kanárik" Johna Willarda vznikla rovnomenná nemá čierna komédia, ktorá kombinuje prvky horroru a grotesky. Táto nezvyklá kombinácia v tej dobe bola určite osviežujúcim javom, o čom svedčí veľký úspech divadelného predstavenia i filmu. Pri sledovaní filmu som si uvedomil koľko tvorcov čerpalo až dodnes z tohto námetu. Celý film je však dôležité správne pochopiť, očakávať len strašidelný horror by mohlo niekoho nepríjemne prekvapiť. Taktiež netreba očakávať grotesktnosť v pravom slova zmysle, tá je podávaná jemne a v malých dávkach. Najdôležitejšie je, že ako celok snímok pôsobí kompaktne, je zábavný vo všetkých smeroch a pre mňa veľmi príjemným prekvapením.

Pro pět ran do klobouku..Skvost. Němý film nasáklý skličující atmosferou. Já prostě nemůžu jít s hodnocením níže. Nejvíc na starých filmech obdivuji to podmalování očí linkou (i u mužů) a výrazné rty, tady v tom hororu jednoznačně paní služebná... a prolínání dvou filmových obrázků k dosažení kýženého efektu, to muselo stát tenkrát práce..